19 C 258/2020 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 9 210 Kč s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dne [datum] s [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, sídlem [adresa], [IČO], jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, přenechala žalované 6 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši 840 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši 2 400 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Svůj dluh založený smlouvou o zápůjčce žalovaná splnila jen zčásti do výše 1 230 Kč, a je proto povinna zaplatit 9 210 Kč, z toho 6 000 Kč na jistině pohledávky na vrácení předmětu zápůjčky, 1 099, 66 Kč na odměně za administrativní činnost a 2 110, 34 Kč na poplatku za výběr v hotovosti. Příslušenstvím těchto pohledávek je úrok ve výši 23, 72 % p.a. z částky 6 000 Kč za období od [datum] do [datum], tj. 3 886, 13 Kč, a ve výši 23, 72 % p.a. z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8, 05 % p.a. z částky 6 000 Kč za období od [datum] do [datum], tj. 1 309, 47 Kč, a dále od [datum] do zaplacení. [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, zanikla dne [datum] výmazem z obchodního rejstříku v důsledku fúze sloučením s [příjmení] [jméno], SE (po změně obchodní firmy [příjmení] [jméno] [příjmení], SE), sídlem [adresa], [IČO], která se tak stala jejím všeobecným právním nástupcem. [příjmení] [jméno], SE (po změně obchodní firmy [příjmení] [jméno] [příjmení], SE), pohledávky za žalovanou založené uzavřenou smlouvou o zápůjčce postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně ze dne 7. 5 2020 však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dne [datum] s [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, přenechala žalované 6 000 Kč a žalovaná se zavázala je vrátit a zaplatit úrok ve výši 840 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši 2 400 Kč, celkem tedy 10 440 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala předmět zápůjčky. [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, dne [datum] zanikla výmazem z obchodního rejstříku a její všeobecnou právní nástupkyní se stala [příjmení] [jméno], SE (po změně obchodní firmy [příjmení] [jméno] [příjmení], SE). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] [příjmení] [jméno], SE (po změně obchodní firmy [příjmení] [jméno] [příjmení], SE), postoupila žalobkyni pohledávky založené podle smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] se žalovanou, a postoupení oznámila žalované dopisem ze dne [datum]. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, dopisem ze dne [datum]. 4. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 9 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016) je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]). 5. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích sdělila žalovaná, na základě dokladů označených v nabídce žalované na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě), avšak nenavrhla jimi provést důkaz, a proto nebylo možné usoudit, zda jejich obsah vskutku odpovídá údajům, které o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaná v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě) uvedla. Bez zjištění jejich obsahu přitom nelze dobře hodnotit, zda na jejich základě právní předchůdkyně žalobkyně mohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalované a zda výsledek tohoto posouzení jejich obsahu odpovídá. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. 6. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce nespoléhala jen na sdělení žalované obsažené v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě) a že listiny, které předložila, jejímu sdělení také odpovídaly. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. 7. Žalobkyni se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru. 8. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce z uvedeného důvodu rovněž nevznesla. 9. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 [číslo] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. 10. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující. 11. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru. 12. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 13. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní