20 C 105/2019-154 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění manželů. K vypořádání navrhla nemovitost - dům [adresa] v [obec], stojící na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], závazek ze smlouvy o hypotéčním úvěru u [obec] spořitelny a závazek ze smlouvy o úvěru u [právnická osoba] Dále uplatnila vnos do společného jmění ve výši 1 004 000 Kč. Jde o částku, kterou obdržela darem od svých rodičů a kterou vložila do stavby společného domu. 2. Žalovaný přitakal žalobkyni v tom, že předmětem vypořádání by měl být společný dům. Upozornil na to, že pozemek, na němž dům stojí, je v jeho vlastnictví, o dům však neměl zájem. Dále zpochybnil vnos žalobkyně. Učinil nesporným, že žalobkyně od zániku manželství sama splácí hypotéční i spotřebitelský úvěr. 3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: 4. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] má soud zjištěno, že manželství účastníků, uzavřené dne [datum], bylo rozvedeno. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud zjištěno, že účastníci jsou zapsáni jako vlastníci (sjm) stavby čp. [adresa] v [obec], stojící na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], jako vlastník pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec] je zapsán žalovaný a pozemky jsou zatíženy zástavním právem dle smlouvy [číslo] ze dne [datum]. U pozemků i u stavby jsou zapsány exekuční příkazy k vymožení dluhu žalovaného. 6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] má soud zjištěno, že účastníci jako dlužníci uzavřeli s [právnická osoba] smlouvu o hypotéčním úvěru. Měl jim být poskytnut úvěr ve výši 1 810 000 Kč, jako zástava měl sloužit pozemek par. Č. [číslo] v k. ú. [obec] a rozestavěná budova na tomto pozemku. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že ke dni [datum] činil zůstatek hypotéčního úvěru na jistině 1 447 133,41 Kč a na úroku 3 479,41 Kč. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že k uvedenému dni činil zůstatek hypotéčního úvěru na jistině 1 316 330,25 Kč a na úroku 3 271,28 Kč. 7. Ohledně úvěru od společnosti [právnická osoba] vzal soud za své skutkové zjištění shodné tvrzení účastníků, že žalobkyně po zániku manželství zaplatila ze svých prostředků 32 879,69 Kč. Z výpisů z účtu žalobkyně proto žádné relevantní skutkové zjištění nečinil. 8. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] (otce žalobkyně) má soud zjištěno, že účastníci nějakou dobu užívali jeho byt v [obec], než začali uvažovat o stavbě vlastního domu. Na tu si pak vzali hypotéku, která však zcela nedostačovala. Svědek prodal byt a získané prostředky daroval žalobkyni. Peníze z prodeje poslala realitní kancelář rovnou žalobkyni, ta vrátila 100 000 Kč svědkovi, a další část zaslala rodičům žalovaného, kteří poskytli pozemek, pro výstavbu domu. Z toho vyšla částka 1 004 000 Kč, kterou si žalobkyně mohla ponechat za účelem výstavby domu. Svědek dále nesledoval, jak bylo s darovanými prostředky naloženo. Výpověď svědka je podporována výpisem z účtu, kde je zaznamenána příchozí platba na účet žalobkyně ve výši 1 269 489 Kč. 9. Z výpisu z majetkového účtu žalobkyně u [právnická osoba] [číslo] má soud zjištěno, že z žalobkyně dne [datum] a dne [datum] prodala podílové listy fondu Sporoinvest a obdržené částky ve výši 280 000 Kč a 307 242 Kč byly vyplaceny na účet č. [bankovní účet], který dle kontaktních informací na webu cssz.cz patří [právnická osoba] a.s. Z dodatku smlouvy o dílo ze dne [datum] vyplývá, že [právnická osoba] a.s. jako zhotovitel prováděla pro účastníky jako objednatele stavbu domu s tím, že před uzavřením dodatku již byla zaplacena část ceny díla v částkách 200 000 Kč, 280 000 Kč a 307 242 Kč. Z faktury [číslo] kterou [právnická osoba] a.s. vytavila účastníkům, vyplývá, že částka 200 000 Kč byla účtována za zdanitelné plnění uskutečněné dne [datum]. Ve výpisu z majetkového účtu jsou dále zaznamenány prodeje podílových listů ze dne [datum], za které byly proplaceny částky 30 000 Kč a 10 000 Kč na dva různé účty, u nichž není onačen majitel. Dle údajů o subjektech DPH patří účet, na který bylo vyplaceno 30 000 Kč [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], a účet, na který bylo vyplaceno 10 000 Kč společnosti [právnická osoba] Účel plateb z provedeného dokazování nevyplývá. Ohledně vnosu žalobkyně vzal soud za své skutkové zjištění shodné tvrzení účastníků, že jeho výše činila 787 242 Kč. Ke zbylé části uplatněného vnosu žalobkyně po podaném poučení uvedla, že k ní důkazy nemá. Soud již pro nadbytečnost neprováděl výslech žalovaného (navržený žalovaným). 10. Ohledně obvyklé ceny domu [adresa] v [obec] soud vyšel ze znaleckého posudku vypracovaného [jméno] [příjmení], soudní znalkyní z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady. Znalkyně stanovila obvyklou cenu domu (bez přípojek inženýrských sítí) částkou 2 161 000 Kč. Vyšla z toho, že dům je samostatnou nemovitostí stojící na cizím pozemku, je nepodsklepený s jedním nadzemním podlažím bez využití podkroví, s ústředním vytápěním plynovým kotlem a s centrálním ohřevem vody elektrickým bojlerem. Postaven byl v roce 2009 jako novostavba. K výsledné ceně znalkyně dospěla výpočtem věcné hodnoty dle cenových ukazatelů ([příjmení]), které zachycují aktuální nákladové tržní ceny v příslušném období, a takto stanovenou výchozí hodnotu snížila o opotřebení. Dle znalkyně jde o metodu, která nejlépe odráží hodnotu domu bez stavebního pozemku, zahrady a přístupu. Porovnávací metodu v tomto případě nevyužila, neboť by jí byla neúměrně podhodnocena obvyklá cena domu; dům je špatně prodejný. Soud hodnotí znalecký posudek jako úplný; své závěry a způsob, jak k nim dospěla, znalkyně logicky odůvodnila. Je pravdou, že obvykle znalci používají ke stanovení obvyklé ceny nemovitosti srovnávací metodu. Zde, jak konstatovala znalkyně, by byl prodej nemovitosti obtížný kvůli jeho umístění na cizí pozemek a absenci přístupu. Určení ceny, za kterou by bylo možné takový dům postavit, a zohlednění jeho opotřebení, odpovídá zadání posudku a vhodným způsobem reaguje na specifickou situaci účastníků, z nichž jeden umožnil stavbu na vlastním pozemku a druhý zajistil část prostředků na výstavbu domu. 11. Z ocenění nemovitosti realitní kanceláří soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění. 12. Po skutkové stránce soud na základě shora uvedených zjištění uzavírá, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum] (žaloba o vypořádání SJM byla podána dne [datum]). Účastníci za trvání manželství postavili dům čp. [adresa] v [obec], který stojí na pozemku žalovaného. Aktuální obvyklá cena domu ve stavu ke dni zániku manželství činí 2 161 000 Kč. Na stavbu domu si účastníci vzali úvěr u [právnická osoba] ve výši 1 810 000 Kč. Rozdíl mezi zůstatkem úvěru včetně příslušenství, který po zániku manželství splácí žalobkyně, ke dni zániku manželství a zůstatkem ke dni vydání rozhodnutí činí 131 011,29 Kč. Na úvěr u [právnická osoba] žalobkyně po zániku manželství uhradila částku 32 879,69 Kč. Otec žalobkyni daroval částku 1 004 000 Kč, z níž bylo na stavbu domu použito 787 242 Kč. 13. Podle § 740 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. 14. Podle § 709 odst. 1 o. z. je součástí společného jmění manželů to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství (s výjimkami zahrnutými ve výčtu písm. a) – e)). Podle § 710 o. z. jsou součástí společného jmění dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. 15. Podle § 742 odst. 1 písm. a), písm. c) jsou podíly obou manželů na vypořádávaném jmění stejné, každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek. 16. Soud vyšel z předpokladu rovnosti podílů obou účastníků, když ohledně případné disparity žádný z účastníků nic nenavrhoval. Jednotlivé majetkové hodnoty navržené k vypořádání pak soud rozdělil mezi účastníky takovým způsobem, aby vznikl co nejnižší rozdíl mezi hodnotou položek přikázaných každému z účastníků. 17. Pokud jde o nemovitost – rodinný dům – z hlediska účelnosti by jistě bylo vhodnější, aby se jeho vlastníkem stal žalovaný coby vlastník pozemku, na němž dům stojí, a pozemku přilehlého. Soud vzal nicméně v potaz zájem žalobkyně o přikázání domu do jejího vlastnictví. Žalobkyně v domě žije spolu s dětmi účastníků a splácí hypotéční úvěr, který si účastníci vzali na stavbu domu. Na druhé straně je nezájem žalovaného o tuto nemovitost spolu s jeho nepříznivou finanční situací. Zřízení služebnosti účastníci nenavrhovali. 18. Vzhledem k tomu, že dům sloužící jako zástava hypotéčního úvěru, byl přiká