6 C 104/2021-17 — Okresní soud v Kolíně

1) Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 14 337,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % od 20.7.2019 do zaplacení. Uvedla, že se žalovanou uzavřela její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], [ulice] [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec a číslo], smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 7 100 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Úvěr měl být vrácen nejpozději do 19.7.2019. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná neuhradila předchůdkyni žalobkyně ničeho a dluží částku 14 337,03 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.3.2021 přešla pohledávka na žalobkyni. 2) Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se nedostavila. 3) Ve smyslu § 79 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudná řád, dále jen o.s.ř., musí žaloba kromě obecných náležitostí uvedených v § 42 odst. 4 o.s.ř., obsahovat i vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z nich patrno, čeho se navrhovatel domáhá. 4) Soud usnesením ze dne 23.8.2021 č.j. 6 C 104/2021-9 vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení o tom, z jakého účtu původní věřitel poskytl žalované částku úvěru a k označení důkazů ke všem žalobním tvrzením (včetně důkazu o tom, že částka byla poskytnuta z účtu původního věřitele). Žalobkyně na tuto výzvu nijak nereagovala a k nařízenému jednání se nedostavila. 5) Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6) Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7) Podle ustanovení § 101 odst. 1, písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. 8) Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. 9) Podle § 118a odst. 1 o.s.ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. 10) Podle § 118a odst. 3 o.s.ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. 11) Vzhledem k tomu, že k jednání se žalobkyně ani její zástupce nedostavili, nemohli být poučeni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit žalobní tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání sporných skutečností. Jak vyplývá z konstantní judikatury, nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.5.2012 sp. zn. 32 Cdo 2528/2010). 12) Žalobkyně tedy nesplnila základní povinnost tvrzení a označení důkazů k prokázání tvrzení. Žalobkyně navrhla provedení toliko jediného důkazu, a to dotazem na banku, zda byla na účet číslo [bankovní účet] zaslána částka 7 100 Kč a zda tento účet patří žalované. Žalobkyně však neoznačila žádný důkaz k tomu, že částka 7 100 Kč byla poskytnuta z účtu původního věřitele ani žádný důkaz k ostatním žalobním tvrzením. Nebylo tedy prokázáno ani uzavření smlouvy o úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, ani poskytnutí peněžních prostředků z účtu předchůdkyně žalobkyně na účet žalované. Nebylo proto možné uvažovat ani o aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení. Z uvedeného důvodu soud žalobu zamítl. 13) Výrok o nákladech řízení má oporu v § 142 o.s.ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, proto by jí příslušela náhrada nákladů řízení. Žalovaná však byla v řízení zcela pasivní, k jednání se rovněž nedostavila, podle obsahu spisu jí žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II.