6 C 117/2021-17 — Okresní soud v Kolíně

Žalobkyně se domáhala zrušení své vyživovací povinnosti k žalované, své dceři, neboť ta nastoupila do zaměstnání. Žalovaná s návrhem souhlasila. Soud provedl důkaz rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 24.5.2010, č.j. [číslo jednací], kterým byla zrušena ústavní výchova tehdy nezletilé žalované, ta byla svěřena do pěstounské péče a jejím rodičům stanoveno výživné. Žalobkyně měla přispívat na její výživu částkou 500 Kč měsíčně na účet Úřadu práce v [obec], počínaje dne 1.11.2009. Z pracovní smlouvy ze dne 29.6.2021 uzavřené mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], že byl uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou s počátkem dne 1.7.2021. Z oznámení Úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště [obec] ze dne 20.10.2021 bylo zjištěno, že rozhodnutím tohoto úřadu [číslo jednací] byl ke dni 30.6.2021 odejmut příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči a žalobkyni tak končí povinnost hradit běžné výživné na dceru [celé jméno žalované]. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 téhož zákona výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Na základě provedených důkazů má soud za prokázáno, že žalovaná – dcera žalobkyně ukončila přípravu na budoucí povolání a od 1.7.2021 nastoupila do pracovního poměru, je tedy schopna sama se živit a vyživovací povinnost žalobkyně k ní tak končí. Soud proto žalobě vyhověl. Žalovaná by měla ve smyslu § 142 o.s.ř. nárok na náhradu nákladů řízení, vzhledem k tomu, že žádné náklady nepožadovala, rozhodl soud jak uvedeno ve výroku II.