6 C 144/2020-22 — Okresní soud v Kolíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 1 524 Kč z titulu jízdného a přirážky k jízdnému z hromadné dopravy provozované žalobkyní. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, podle § 115a o.s.ř. bylo rozhodnuto v nepřítomnosti účastníků na základě předložených listinných důkazů. Na základě předložených důkazů dospěl soud k závěrům, že žalovaná se v [obec] dne [datum] při přepravě linkou [druh přepravního prostředku] [anonymizováno] nemohla prokázat dopravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Žalované bylo v době jízdy téměř šestnáct let. Podle § 37 zák. č. 266/94 Sb. o drahách je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 37 odst. 6 téhož zákona - výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. V projednávaném případě žalovaná cestovala hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní bez platného jízdního dokladu a tato skutečnost byla zjištěna přepravní kontrolou. Žalované vznikla proto povinnost zaplatit žalobkyni mimo jízdného ve výši 24 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč stanovenou v přepravních podmínkách platných v den, kdy došlo k této skutečnosti. Soud dospěl k závěru, že žalovaná, ačkoli byla v době jízdy nezletilá, vzhledem ke svému věku měla vědět, že za jízdu hromadnou dopravou musí zaplatit jízdenku a bez takové jízdenky nesmí dopravy využít, byla proto v době jízdy způsobilá k tomuto právnímu jednání podle § 31 občanského zákoníku. Podle § 37 odst. 5 písm. c) z.č. 266/94 Sb. a § 2550 o.z. soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 1 524 Kč. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby advokáta ve věci po 200 Kč a 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14 b) vyhl. č. 177/1996Sb., 21% DPH advokáta ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tedy celkem 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud zvažoval užití ustanovení § 150 o.s.ř., neboť žalovaná je nezletilá. S ohledem na skutečnost, že žalovaná cestovala bez platné jízdenky opakovaně (tato skutečnost je soudu známa z jeho úřední činnosti, a to konkrétně ze spisů vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 68/2020 či 17 C 80/2020), dospěl soud k závěru, že užití ustanovení § 150 o.s.ř. není v posuzovaném případě namístě. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.