11 C 226/2021-30 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 28. 6. 2021 se žalobce domáhal na žalovaném uhrazení částky 70 675 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný uzavřel dne 18. 8. 2018 s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] (ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena ve prospěch společnosti [právnická osoba], [IČO]) smlouvu o úvěru [číslo]. Podle smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 55 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou, sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s úrokem z úvěru. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku v 18 měsíčních splátkách po 6 050 Kč, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne 18. 2. 2020. Původní věřitel svůj shora uvedený závazek splnil a sjednaný úvěr úvěrovanému poskytl dne 18. 8. 2018, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a včas, ocitl se tak v prodlení. Vzhledem k prodlení žalovaného má tak žalobce kromě dlužné jistiny i nárok na kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 10 202,50 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 9 182,50 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 20 515 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 294,52 Kč, náklady na mimosoudní vymáhání ve výši 768 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení v zákonné procentní výši z 55 000 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, a dále smluvní pokutu ve výši 0,1% denně ve výši 27 500 Kč, žalobce však požaduje pouze smluvní pokutu ve výši 15 675 Kč za dobu od 19. 2. 2020 do 30. 11. 2020 z částky 55 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti [právnická osoba] [IČO] na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaný ke dni podání žaloby ani přes výzvu právního zástupce žalobce ničeho dalšího neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, ačkoli byli řádně předvoláni, právní zástupce žalobce se předem řádně omluvil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav: Právní předchůdce žalobce [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 18. 8. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 55 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu úrokem z úvěru v 18 splátkách po 6 050 Kč, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne 18. 2. 2020. Dle evidence předchůdce žalobce žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a dostal se tak do prodlení. Z celkové výše úvěru žalovaný uhradil pouze částku 14 000 Kč. Dle úvěrové smlouvy je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 přešla pohledávka ze společnosti [právnická osoba] na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. 5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Dle ust. § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 8. Na základě takto zjištěných skutečností má soud za prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a následujících zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného dle § 86 a násl. zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V řízení žalobce prokázal existenci a výši sporné pohledávky i to, že je v řízení aktivně legitimován k podání žaloby. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaný dlužnou částku uhradil, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 55 000 Kč, dále smluvní pokutu ve výši 15 675 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 39 900 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 294,52 Kč, a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 768 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 55 000 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení dle § 1970 o.z., jehož výše byla stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za dva úkony právní služby advokáta ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, sepis žaloby) po 3 940 Kč a jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) po 1 970 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhl., 21% DPH advokáta ve výši 2 257,50 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 2 828 Kč, tedy celkem 15 835,50 Kč. Soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. 10. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.