12 C 202/2021-29 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se domáhal zaplacení částky 19 200 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalobce žalované poskytl zápůjčku ve výši 19 200 Kč. Nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Žalovaná se zavázala zaplatit zápůjčku v měsíčních splátkách po 2 400 Kč spolu se sjednanými poplatky. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., když účastníci po výzvě soudu dle § 101 odst. 4 nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že dne 3.5.2021 byla na účet žalované připsána částka 19 200 Kč z účtu žalobce. Žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku v měsíčních splátkách po 2 400 Kč spolu se sjednanými poplatky. Z předžalobní výzvy z 26.7.2021 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky. Podle § 2390 a násl. o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je důvodná. Žalobce poskytnul v souladu s o.z. žalované zápůjčku, kterou se žalovaná zavázal vrátit ve sjednané lhůtě. Žalovaná zápůjčku nevrátila, žalobce jí proto vyzval na základě výzev k vrácení zápůjčky ve stanoveném termínu. Žalovaná na výzvy žalobce nereagovala, peněžitou zápůjčku nevrátila. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu, zápůjčku dosud neuhradila a proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku spolu s úroky z prodlení v souladu s § 1968 o.z. dle vl. nař. č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to odměnu za 2 úkony právní služby v tarifní hodnotě po 1 900 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., 21% DPH advokáta dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, tedy celkem 6 324 Kč. V této výši byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána.