12 C 236/2021-29 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se domáhal zaplacení částky 6 184,88 Kč s příslušenstvím z důvodu, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském kontokorentním úvěru ve výši 5 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednanými úroky ve splátkách. Žalovaný svůj závazek nesplnil, ocitl se v prodlení. Žalobce proto ke dni 14.5.2020 úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., když účastníci po výzvě soudu dle § 101 odst. 4 nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem. Ze smlouvy o úvěru ze dne 18.1.2017 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel s žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr ve splátkách, úrok byl sjednán ve výši 29 %. Z výzvy ze dne 19.3.2018 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce vzhledem k neplnění podmínek za žalovaným prohlásil úvěr za splatný a vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky ve stanovené lhůtě do 30.4.2018. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.5.2020 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným žalobci. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dne 25.5.2020. Z předžalobní upomínky ze dne 18.12.2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky. Účastníci nenavrhovali žádné další důkazy a shora provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné a zcela postačující k rozhodnutí ve věci. Podle § 2395 o.z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr v souladu s o.z., který se žalovaný zavázal zaplatit spolu se sjednanými úroky a poplatky, a to ve splátkách. Žalovaný neplnil svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, splátky nehradil a úvěr se tak stal splatný ke dni 14.5.2020. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k uhrazení dlužné částky, žalovaný však na výzvy nereagoval, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku spolu se zákonnými úroky z prodlení v souladu s § 1968 a 1970 o.z. dle vl. nař. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. v souladu s § 14b zák. č. 177/96 Sb. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby v tarifní hodnotě po 200 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, 21% DPH advokáta dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tedy celkem 1 489 Kč. V této výši byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána.