12 C 259/2021-40 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalované, stanovené naposledy rozsudkem zdejšího soudu ve výši 3 500 Kč s tím, že žalobce nemá žádné informace o dalším studiu žalované, neboť studium na FSV UK ukončila v roce 2020. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s tím, že nadále studuje na univerzitě v Jižní Koreji, pobírá stipendium ve výši 19 000 Kč měsíčně. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne 9.8.2018 byl schválen smír o výživném ve výši 3 500 Kč měsíčně. Z potvrzení o studiu ze dne 11.1.2022 bylo zjištěno, že žalovaná je studentkou Univerzity Hankuk. Z oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 28.12.2020 bylo zjištěno, že žalobce pobírá starobní důchod ve výši 17 766 Kč měsíčně. Z potvrzení o stipendiu bylo zjištěno, že žalované bylo přiznáno stipendiu při studiu. Účastníci učinili nesporným, že výše stipendia činí cca 19 000 Kč. Podle ust. § 910 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (dále o.z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ust. § 911 téhož zákona výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Na základě výše uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobce je otcem žalované a po rozvodu manželství na ni platil výživné dle soudního rozhodnutí, naposledy ve výši 3 500 Kč měsíčně. Žalovaná v současné době studuje na Univerzitě v Hankuku v Jižní Koreji, bylo jí přiznáno stipendium ve výši cca 19 000 Kč měsíčně, příjem žalobce je v současné době pouze starobní důchod ve výši 17 000 Kč měsíčně. Soud má za to, že nejsou dány podmínky pro zrušení výživného, neboť žalovaná nadále studuje a připravuje se na budoucí povolání, avšak vzhledem k tomu, že pobírá stipendium, které je vyšší než příjem žalobce, snížil soud výživné na částku 1 000 Kč měsíčně, kterou považuje za odpovídající možnostem a schopnostem žalobce a potřebám žalované. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn ust. § 151 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy procesně úspěšný žalobce nepožadoval na žalované náhradu nákladů řízení. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.