12 C 297/2021-24 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se domáhal zaplacení částky 5 746 Kč s příslušenstvím z důvodu, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 8 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit ve sjednaných měsíčních splátkách ve výši 328 Kč se sjednanými úroky. Celková výše dluhu činila 13 120 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobci. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., když účastníci po výzvě soudu dle § 101 odst. 4 nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem. Skutečnost, že žalobce je právnickou osobou se sídlem na území Malty, zakládá v řízení mezinárodní prvek, a je třeba se zabývat tím, zda je ve věci dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky, a pokud ano podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Česká republika i Malta jsou členy Evropské unie, a proto je třeba při určení mezinárodní příslušnosti soudu postupovat podle právních předpisů Evropského společenství, konkrétně podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (se zřetelem k článku 66 bod 1 tohoto nařízení). Podle Článku 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle práva České republiky, neboť původní vztah byl vztahem bez zahraničního prvku a postoupení pohledávky nemůže dojít ke změně práv a povinností stran. Ze smlouvy o půjčce ze dne 18.6.2008 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, zároveň se žalovaný zavázal zaplatit sjednané poplatky ve výši 13 120 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 9.1.2018 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dne 17.9.2018. Z předžalobní upomínky ze dne 12.4.2021 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky do 21.4.2021. Účastníci nenavrhovali žádné další důkazy a shora provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné a zcela postačující k rozhodnutí ve věci. Podle § 657 a o.z. zák. č. 40/ 64 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdce žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, kterou se žalovaný zavázal zaplatit poskytnutou půjčku ve stanovených splátkách. Žalovaný neplatil sjednané splátky, a půjčka se stala splatnou. Pohledávka byla následně podstoupena žalobci. Žalovaný nesplnil svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, splátky nehradil a dluh se tak stal splatným. Žalovaný ani přes výzvy žalobce dluh neuhradil, proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku spolu se zákonnými úroky z prodlení dle § 1968 o. z. v souladu s ust. § 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. v souladu s § 14b zák. č. 177/96 Sb. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za dva úkony právní služby v tarifní hodnotě po 200 Kč, jeden úkon právní služby po 100 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, 21% DPH advokáta dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tedy celkem 1 368 Kč. V této výši byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána.