14 C 230/2022-20 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal na žalované zaplacení uvedené částky s tím, že žalovaná cestovala dne 9. 9. 2020, dne 7. 1. 2021, dne 5. 2. 2021 a dne 4. 3. 2021 ostravskou veřejnou hromadnou dopravou bez platného jízdního dokladu, čímž porušila své povinnosti vyplývající ze zákona a přepravního řádu. Žalovaná na svůj dluh do dnešního dne nic neuhradila, ani přes předžalobní upomínku právního zástupce žalobce. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Ohledně skutkového stavu dospěl soud na základě předložených listin k závěru, že žalovaná cestovala dne 9. 9. 2020 trolejbusem – linkou 103 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobcem a při přepravní kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem ani nezaplatila jízdné ve výši 24 Kč s přirážkou ve výši 1 500 Kč. Dále žalovaná cestovala dne 7. 1. 2021 tramvají – linkou 12 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobcem a při přepravní kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem ani nezaplatila jízdné ve výši 25 Kč s přirážkou ve výši 1 500 Kč. Dále žalovaná cestovala dne 5. 2. 2021 tramvají – linkou 12 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobcem a při přepravní kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem ani nezaplatila jízdné ve výši 25 Kč s přirážkou ve výši 1 500 Kč. Dále žalovaná cestovala dne 4. 3. 2021 tramvají – linkou 12 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobcem a při přepravní kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem ani nezaplatila jízdné ve výši 25 Kč s přirážkou ve výši 1 500 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě zažalované pohledávky, dosud na zažalovanou částku neuhradila nic. 4. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o přepravě osob dle ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; dále dle ust. § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku nebo prokázat svoji totožnost, případně sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, když výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč, přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 5. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 6. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), a nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o.s.ř. v částce 100 Kč za 2 úkony podle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., když žalobce vyčíslil a doložil náklady spojené se zasláním výzvy k plnění.