14 C 257/2022-22 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal zaplacení zažalované částky s příslušenstvím jakožto příspěvku do garančního fondu žalobce (dále jen„ příspěvek“) za osobní automobil s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], provozovaný od dne 6. 11. 2020 do 15. 4. 2021, tedy po dobu 161 dní, bez pojištění odpovědnosti. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je ukrajinský občan. Soud zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle čl. 48 odst. 5 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášené jako sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 123/2002 Sb. m. s. mají pravomoc předmětnou věc projednat a rozhodnout české soudy, neboť žalovaný má na území ČR bydliště. Rozhodným ve věci je podle čl. 48 odst. 2 výše uvedené smlouvy právo české. 4. Žalovaný měl v době zahájení řízení v projednávané věci bydliště na území České republiky, a proto je podle čl. 4 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky, a to bez zřetele na státní příslušnost žalovaného. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech zveřejněné pod č. 123/2002 Sb.m.s., jež by se jinak namísto nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 použila podle čl. 71 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, neupravuje – s výjimkou odpovědnosti za škodu – mezinárodní soudní příslušnost ve věcech mimosmluvních závazků, a proto na projednávanou věc nedopadá. 5. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 6. Ohledně skutkového stavu dospěl soud na základě předložených listin k závěru, že žalovaný byl v období od 6. 11. 2020 do 15. 4. 2021 vlastníkem osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], který ač byl veden dle registru vozidel jako provozovaný, nebylo k němu sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (prokázáno přípisem Města Kolín, odboru dopravy, ze dne 27. 9. 2022, výzvou k úhradě ze dne 4. 11. 2021). Žalobce opakovaně žalovaného vyzval k úhradě příspěvku nepojištěných, ten však nijak nereagoval a neuhradil na pohledávku ničeho (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 4. 11. 2021, upomínkou ze dne 9. 2. 2022). Žalovaný byl řádnou předžalobní upomínkou vyzván k plnění i právním zástupcem žalobce (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 26. 4. 2022 vč. podacího lístku). 7. V posuzovaném případě žalovaný jakožto vlastník shora specifikovaného osobního automobilu provozoval tento automobil v období od 6. 11. 2020 do 15. 4. 2021 bez pojištění odpovědnosti, čímž porušil svou povinnost dle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), tj. povinnost pojištění odpovědnosti vozidla. V souvislosti s porušením uvedené povinnosti vznikl žalobci vůči žalovanému nárok na úhradu příspěvku, jehož výše se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla povinnost porušována, tj. zde 161 dní, a výše denní sazby podle druhu vozidla, tj. zde 65 Kč (§ 4 odst. 1, 3 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“). Dále žalobci vznikl nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (§ 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). V posuzované věci činí celková výše příspěvku 10 465 Kč. S ohledem na shora uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení plně úspěšnému žalobci je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Nahrazované náklady řízení žalobce spočívající v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč, odměně zástupce za tři úkony právní služby 3x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c/ adv. tarifu), paušální náhradě hotových výdajů 3x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/ adv. tarifu) a náhradě za daň z přidané hodnoty 252 Kč, celkem 2 252 Kč Lhůta k plnění a místo plnění byly určeny podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o.s.ř.