14 C 262/2021-22 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal zaplacení zažalované částky s příslušenstvím jakožto příspěvku do garančního fondu žalobce (dále jen„ příspěvek“) za osobní automobil s objemem válců nad 1000 cm3 do 1350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], provozovaný ode dne 22. 1. 2020 do 7. 9. 2020, tedy po dobu 230 dní, bez pojištění odpovědnosti. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaná nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud na základě předložených listin k závěru, že žalovaná byla v období od 22. 1. 2020 do 7. 9. 2020 vlastníkem osobního automobilu s objemem válců nad 1000 cm3 do 1350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], který ač byl veden dle registru vozidel jako provozovaný, nebylo k němu sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce opakovaně žalovanou vyzval k úhradě příspěvku nepojištěných, ta však nijak nereagovala a neuhradila na pohledávku ničeho. Žalovaná byla řádnou předžalobní upomínkou vyzvána k plnění i právním zástupcem žalobce. 5. V posuzovaném případě žalovaná jakožto vlastník shora specifikovaného osobního automobilu provozovala tento automobil v období od 22. 1. 2020 do 7. 9. 2020 bez pojištění odpovědnosti, čímž porušila svou povinnost dle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), tj. povinnost pojištění odpovědnosti vozidla po celou dobu zapsání vozidla v registru silničních vozidel. V souvislosti s porušením uvedené povinnosti vznikl žalobci vůči žalované dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na úhradu příspěvku, jehož výše se dle ust. § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., tj. v posuzovaném případě 230 dní, a výše denní sazby podle druhu vozidla stanovené dle ust. § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“), tj. v posuzovaném případě 35 Kč, a dále dle ust. § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč stanovené dle ust. § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. Za shora uvedeného, kdy bylo prokázáno, že žalovaná byla v předmětném období vlastníkem vozidla shora uvedeného, ke kterému nebylo uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti za škodu, je tak povinna uhradit zákonný příspěvek nepojištěných žalobci ve výši 8 050 Kč a dále náklady na vymáhání a upomínán ve výši 300 Kč, které soud s přihlédnutím ke všem okolnostem považuje za úměrné a účelně vynaložené prostředky na vymáhání pohledávky. Proto soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku rozsudku. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 189 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.