14 C 283/2021-20 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaná a právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], uzavřeli dne 2. 7. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4 100 Kč, se splatností 3. 8. 2018, a to na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná úvěr nesplatila. Žalobce požaduje zaplacení žalované částky, skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 4 100 Kč a dále z poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 580 Kč. Dále požaduje zákonný úrok z prodlení. Svoji aktivní legitimaci ve sporu odvozuje žalobce ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaná nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav: 5. Žalovaná a poskytovatel úvěru ([právnická osoba]) uzavřeli dne 2. 7. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky 4 100 Kč žalované se splatností 17. 7. 2018. Žalované byla částka 4 100 Kč zaslána dne 2. 7. 2018. Dále žalovaná a poskytovatel úvěru uzavřeli dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, kterým byla splatnost úvěru prodloužena do 3. 8. 2018, a to za poplatek za prodloužení ve výši 580 Kč. Dne 1. 1. 2021 byla pohledávka poskytovatelem úvěru postoupena žalobci, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno listinou o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 2. 2. 2021. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaná a původní věřitel (poskytovatel úvěru) uzavřeli 2. 7. 2018 smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z.; původní věřitel v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). 7. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve výši 4 100 Kč. Ve smlouvě byl sjednán i poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 580 Kč. Za uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 189 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.