15 C 25/2021-100 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaný a právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], uzavřeli dne 15. 2. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli celkem částku ve výši 37 184 Kč v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí půjčky zaplatit celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 17 184 Kč skládající se z pevného úroku ve výši 1 925 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 800 Kč, úhrady za umožní platit splátky v hotovosti ve výši 3 600 Kč a poplatku za administrativní činnost 1 859 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 uzavřené mezi původním věřitelem ([právnická osoba]) a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 24. 7. 2020. Žalobkyně požaduje zaplatit částku 43 070,51 Kč sestávající se z dlužné částky jistiny (18 511,31 Kč) a dlužné části poplatku (15 672,69 Kč), dále smluvní pokutu ve výši 8 886,51 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 604,09 Kč ve výši 15% ročně z částky 18 511,31 Kč od 16. 4. 2020 do data postoupení pohledávky, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 181,91 Kč, a zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 20 156,49 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a úrok z úvěru ve výši 15% ročně z částky z částky 18 511,31 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Přes výzvy žalobkyně žalovaný zbytek dluhu neuhradil. 2. Usnesením ze dne 19. 10. 2021, č. j. 15 C 25/2021-47, bylo řízení co do částky ve výši 1 337,83 Kč na kapitalizovaném úroku za období od 16. 4. 2020 do 20. 5. 2020, a co do částky ve výši 1 500,01 Kč na smluvní pokutě od 16. 4. 2019 do 20. 5. 2020, částečně k návrhu žalobkyně zastaveno. 3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, ač byl řádně předvolán. 4. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila s tím, že pokud nebude žalobnímu návrhu zcela vyhověno, neboť nebudou dosud tvrzené skutečnosti shledány za dostatečně prokázány či vyjdou najevo nové skutečnosti, aby bylo jednání odročeno a žalobkyně byla vyzvána k doplnění. Žalobkyně se tak současně svou neúčastí u prvního jednání ve věci připravila o možnost být poučena o nutnosti doplnit rozhodné skutečnosti a navrhnout důkazy je prokazující ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), které se dostává účastníkům zásadně při jednání. A to především k nedostatečnému tvrzení týkající se provedeného šetření ke schopnosti žalovaného úvěr splácet a ke všem tvrzením také nabídnout a předložit důkazy je prokazující. 5. Soud provedl důkazy listinami, které k prokázání svých tvrzení žalobkyně předložila s tím, že provedeným dokazování byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném pro to, aby si soud učinil závěr o skutkovém stavu a rozhodl o věci, a to po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. 6. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne 15. 2. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy (prokázáno: smlouvou [číslo] ze dne 15. 2. 2019 včetně souhlasu s využití osobních údajů). Žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit ve 14 měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 2 656 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru v celkové výši 17 184 Kč skládající se z úroku ve výši 1 925 Kč, poplatku za uzavření smlouvy výši 9 800 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 1 859 Kč inkasního poplatku 3 600 Kč. Celková dlužná částka tak činila 37 184 Kč Smluvní strany se dohodly, že z pravidelných měsíčních splátek budou platby použity dle předpisu splátek. Soupis splácení byl rozepsán v předpisu splátek (prokázáno: předpisem splátek ke smlouvě o úvěru). Podle smlouvy při nezaplacení jakékoli splátky řádně a včas, může věřitel vyzvat k uhrazení dlužné splátky s poskytnutím lhůty alespoň 30 dnů. Pokud v poskytnuté lhůtě dlužník dlužnou splátku neuhradí, má právo věřitel zesplatnit celý úvěr. V případě porušení povinnosti zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení (vše prokázáno: smlouvou o úvěru [číslo] včetně souhlasu s využití osobních údajů ze dne 15. 12. 2019). Z výpisu splátkového kalendáře a přehledu úhradu bylo zjištěno, že žalovaný ke dni podání žaloby uhradil splátku v celkové výši 3 000 Kč (prokázáno: transakční historie o uhrazených splátkách). K zaplacení zbývající dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupkyně žalobkyně ze dne 23. 11. 2020 (prokázáno: výzvou před podáním žaloby včetně podacího lístku). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 se vlastníkem pohledávky žalovaného stala žalobkyně, což žalovanému řádně oznámila dopisem ze dne 24. 7. 2020 (prokázáno: smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020). Ke dni postoupení byla se celková hodnota pohledávky skládala se z jistiny, která činí 18 511,31 Kč, nesplaceného smluvního úroku 1 645,18 Kč, úhrady za administrativní činnosti 1 708,62 Kč, úhrady za umožnění platby splátek v hotovosti ve výši 9 009,33 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 3 309,56 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 8 886,51 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 604,09 Kč ve výši 15% ročně z částky 18 511,31 Kč od 16. 4. 2020 do data postoupení pohledávky, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 181,91 Kč, a zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 20 156,49 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a úroku z úvěru ve výši 15% ročně z částky z částky 18 511,31 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný žalobkyní řádně vyzván dopisem ze dne 23. 11. 2020 (prokázáno: výzvou před podáním žaloby ze dne 23. 11. 2020 včetně poštovního podacího archu). 7. Věřitel před poskytnutím úvěru provedl šetření ke schopnosti žalovaného úvěr splácet nahlédnutím do veřejných registrů umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného a zhodnocením informací poskytnutých žalovaným. Na žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaný nemá žádnou vyživovací osobu, bydlí v nájmu, je svobodný, pracuje u [právnická osoba] – [právnická osoba], s čistým měsíčním příjmem 16 420 Kč. Na základě formuláře právního předchůdce žalobkyně soud také zjistila, že výdaje žalovaného byly ve výši 8 010 Kč (prokázáno: obsahem žádosti o úvěr ze dne 15. 2. 2019). 8. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o obsahu výše uvedeném, jakož i poskytnutí úvěru žalobkyní v hotovosti žalovanému i skutečnost, že žalovaný uhradil částku ve výši 3 000 Kč. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně přistoupila velmi laxně ke zjišťování poměrů žalovaného, když se spokojila s pouhým prokázáním základního příjmu žalovaného, jakékoli další skutečnosti, které by mohly zpochybnit závěr o poskytnutí úvěru, zcela pominula, nebo se o jejich pravdivost a reálnost nezajímala a spokojila se jen s tvrzeními dlužníka. Provedené vyhodnocení bylo ryze formální, postrádalo logický závěr, a to i na základě žalobkyni známých skutečností, nehledě na to, o co se v rámci hodnocení úvěruschopnosti vůbec nezajímala (skutečné náklady na bydlení, stravu a další základní životní potřeby, případně další poskytnuté zápůjčky). Při příjmu cca 16 500 Kč a nezjištěných reálných výdajích, kdy nebyl předložen ani výpis z účtu, by měly být vyvolány vážné pochybnosti o možnosti poskytnutí zápůjčky. Z předložených dokladů není vůbec zřejmé, jak žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný má volné prostředky ve výši 2 656 Kč, ze kterých by mohl hradit tento úvěr. Bez bližšího zkoumání příjmů za relevantně delší časové období tak nelze vzít jako hotový údaj, že žalovaný dosahuje stabilního příjmu v uvedené výši. Dalším varovným údajem, který nemůže profesionál v poskytování spotřebitelských úvěrů přejít bez povšimnutí, je, že nebyl předložen ani výpis z účtu, ze kterého by bylo možné zjisti, zda žalovaný má či nemá úspory, případně zda veškeré své příjmy ihned použije pro svou spotřebu. Podle ustálené soudní praxe, k níž se na jiných místech tohoto odůvodnění soud konkrétně přihlašuje, se nemůže poskytovatel úvěru zbavit své povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žadatele tím, že se spokojí s jeho tvrzeními; tato tvrzení musí být hodnověrně doložena a posouzena, přičemž skutečnosti uváděné žadatelem mají být pro poskytovatele úvěru jen jedním ze zdrojů informací. Poskytovatel úvěru musí sám proaktivně zjišťovat všechny údaje potřebné pro posouzení úvěruschopnosti žadatele: nespolupracuje-li žadatel dostatečně, nebo není-li možno potřebné informace v dos