15 C 33/2022-81 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 52 917 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 62 917,00 Kč ve výši 8,5% ročně od 22.09.2021 do 11.11.2021 ve výši 742,77 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 57 917,00 Kč ve výši 8,5% ročně od 12.11.2021 do 13.12.2021 ve výši 437,60 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 52 917,00 Kč ve výši 8,5% ročně od 14.12.2021 do zaplacení, pohledávku ve výši 11 077,04 Kč, úrok ve výši 64,61 % p.a z částky 53 000,00 Kč od 22.09.2021 do 15.10.2021 ve výši 2 195,04 Kč, úrok ve výši 8,5 % p.a z částky 53 000,00 Kč od 16.10.2021 do 13.12.2021 ve výši 699,15 Kč, úrok ve výši 8,5 % p.a z částky 51 519,46 Kč od 14.12.2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 22. 9. 2021 dosáhne částky 178 790,00 Kč. Žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 53 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši 64,61% ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 3 104 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červencem 2021. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaná uhradila ničeho. Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy, podle kterého žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyně požadovala zaplacení této smluvní pokuty u dvou splátek, tedy celkem 998 Kč. Dále požadovala úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, tedy celkem 400 Kč. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou splátek žalobkyně ke dni 20. 9. 2021 úvěr zesplatnila a celá dosud nesplacená jistina a přirostlé úroky za poskytnutí úvěru, které se staly součástí nové jistiny, se stala splatnou. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den zesplatnění nezaplatí, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny, tedy od 22. 9. 2021 do zaplacení, požadována je ke dni vyhotovení žaloby ve výši 11 077,04 Kč. Žalovaná přes výzvu nezaplatila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, ač byla řádně předvolán. 3. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 16. 6. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které věřitel žalované poskytl úvěr výši 53 000 Kč (prokázáno návrhem/smlouvu o úvěru [číslo] včetně dodatku a přílohy předsmluvního formuláře a prohlášení, oznámení o schválení a splátkového kalendáře). Žalované se dostalo poučení o potřebných informací o spotřebitelském úvěru (prokázáno předsmluvním formulářem ze dne 16. 6. 2021). Úvěr byl schválen a žalované schválení oznámeno dopisem ze dne 16. 6. 2021 včetně splátkového kalendáře (prokázáno oznámením o schválení a splátkovým kalendářem ke smlouvě [číslo]). Úvěr ve výši 53 000 Kč byl žalované vyplacen v plné výši na její bankovní učet dne 16. 6. 2021. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutý úvěr ve výši 64,61% ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 3 104 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červencem 2021 (rovněž prokázáno smlouvu o úvěru [číslo] včetně dodatku a příloh). Žalovaná porušila svůj závazek hradit úvěr řádně a včas (před zesplatněním neuhradila žádnou částku). Vyzvána k úhradě a upozorněn na zesplatnění byla žalovaná dopisy žalobkyně (prokázáno výzvou k zaplacení a upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 20. 9. 2021, [číslo] 2021, 17. 9. 2021). Proto věřitel celý úvěr zesplatnil ke dni 20. 9. 2021 (prokázáno oznámením ze dne 20. 9. 2021). Z úvěrové smlouvy bylo dále zjištěno, že zápůjční úroková sazba činila 64,61% ročně; dle části B) smlouvy, bod 6.1, že pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Dále je v bodě 6.2 smlouvy uvedeno právo poskytovatele vůči klientovi na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením, výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Dle bodu 6.5 pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny až do úplného zaplacení. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny 51 519,46 Kč smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998,00 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400,00 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1% od 22. 9. 2021 do zaplacení, tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 61 519,46 Kč od 22. 9. 2021 do 11. 11. 2021 ve výši 3 137,52 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 56 519,46 Kč od 12. 11. 2021 do 13. 12. 2021 ve výši 1 808,64 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1% z částky 51 519,46 Kč od 14. 12. 2021 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 11 077,04 Kč, úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 22. 9. 2021 do zaplacení, tj. úrok z částky 53 000,00 Kč od 22. 9. 2021 do 13. 12. 2021 ve výši 2 894,19 Kč a úrok za poskytnutí úvěru z částky 51 519,46 Kč od 14. 12. 2021 do zaplacení, dále úrok ve výši 64,61% z částky ve výši 53 000 Kč ode dne 22. 9. 2021 do 15. 10. 2021 ve výši 2 195,04 Kč. Z karty klienta, která představuje výpis z úvěrového účtu, bylo zjištěno, že žalovaná splátky nehradila řádně a včas, uskutečnila pouze úhrady dne 11. 11. 2021 ve výši 5 000 Kč, dne 13. 12. 2021 ve výši 5 000 Kč, obě splátky pro zesplatnění (prokázáno kartou klienta ke smlouvě [číslo]). K zaplacení zbývající dlužné částky ve výši 52 917 Kč s příslušenstvím byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 23. 3. 2022 (prokázáno výzvou před podáním žaloby). 4. Věřitel před poskytnutím úvěru provedl šetření ke schopnosti žalované úvěr splácet dotazem na databáze Solus a BRKI s výsledkem bez dlužných částek a splátek po splatnosti a nízké riziko (prokázáno výpisem z těchto databází), dále na základě předsmluvního dotazníku vyplněného žalovanou k jejím výdělkových a osobním poměrům (prokázáno předsmluvním formulářem – hodnocení klienta ze dne 16. 6. 2021). Totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím občanského průkazu (prokázáno kopií občanského průkazu). Na základě zákaznické karty – hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaná pracuje u [právnická osoba] Česká republika v.o.s (prokázáno kartou klienta ze dne 11. 4. 2022). Čistý měsíční příjem žalované za měsíc únor 2021 činil 22 737 Kč, za měsíc duben 2021 částka 25 909 Kč (prokázáno výpisem z internetového bankovnictví). 5. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o obsahu výše uvedeném, jakož i poskytnutí úvěru žalobkyní na účet žalované i skutečnost, že žalovaná uhradila částku ve výši 10 000 Kč (až po zesplatnění). V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně přistoupila velmi laxně ke zjišťování poměrů žalované, když se spokojila s prokázáním takových skutečností, které svědčily pro závěr o schválení a poskytnutí úvěru, naopak ty, které by mohly tento závěr zpochybnit, zcela pominula, nebo se o jejich pravdivost a reálnost nezajímala a spokojila se jen s tvrzeními dlužníka. Provedené vyhodnocení bylo ryze formální, postrádalo logický závěr, a to i na základě žalobkyni známých skutečností, nehledě na to, o co se v rámci hodnocení úvěruschopnosti vůbec nezajímala (skutečné náklady na bydlení, další poskytnuté zápůjčky). Tedy žalobkyně zkoumala příjmy, nikoli již výdaje, jinak by nemohla dospět k závěru, že žalované lze úvěr schválit. Při příjmu cca 23 000 Kč a nezjištěných výdajích. Přestože si žalobkyně nechala předložit kompletní výpis z účtu, ze kterého by bylo evidentní, s jakým zůstatkem žalovaná na účtu disponuje, a který současně poukazuje na četnost přijatých dalších půjček/úvěrů. Žalobkyně se spokojila se sdělením žalované o příjmu a téměř žádných výdajích, do kterých nebyly zahrnuty náklady na domácnost, resp. ty byly sděleny v nereálné částce, dopravu, osobní potřeby včetně stravy, apod. Pokud žalobkyně operuje s částkou životního minima, pak ta je stanovena právními předpisy ke zcela jiným účelům, a rozhodně nejde o veličinu, která by jí alibisticky umožnila se dále konkrétní situací úvěrovaného nezaobírat, pokud mu nad tuto částku„ něco zbývá“. Nadto však nezkoumala další náklady na bydlení (energie a apod). Žalobkyně tak nepostupovala s řádnou péčí, jak jí ukládá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. 6. Soud má za to, že i v pom