15 C 51/2022-18 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaná a právní předchůdce žalobce (společnost [právnická osoba]), uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Žalobkyně požaduje zaplatit částku 7 000 Kč jakožto dlužnou jistinu a dále zákonný úrok z prodlení. Žalovaná ani přes výzvy dlužnou částku neuhradila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 2. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se účastníci nevyjádřili, proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav: 4. Z listinných důkazů má soud za prokázané, že předchůdce žalobkyně zaslal žalované dne 14. 10. 2014 na bankovní účet částku 7 000 Kč, dále že dne 1. 11.2021 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, což bylo oznámeno žalované přípisem ze dne 2. 2. 2021. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána výzvou ze dne 2. 2. 2021 právního zástupce žalobkyně k úhradě žalované částky. 5. Naopak soud nemá za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně žádnou smlouvu, na základě které žalovaná čerpala peněžní prostředky, nepředložila. 6. Po právní stránce soud tedy posoudil vztah účastníků podle ustanovení § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázané uzavření smlouvy o úvěru, musí se smluvní strany vyrovnat podle principů bezdůvodného obohacení, neboť žalované bylo plněno na základě neplatného právního důvodu (§ 2991 a násl. o. z.). Žalobkyně tak má nárok na vrácení poskytnuté částky ve výši 7 000 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.). Na základě všeho doposud uvedeného soud důvodně podané žalobě vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil jako standardní třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), když k jejímu prodloužení neshledal důvod. 11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 189 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.