15 C 55/2022-34 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 4 096 Kč z titulu náhrady nákladů za léčení pojištěnce – poškozeného [jméno] [příjmení], [datum narození], kterému žalovaný dne 26. 6. 2020 v době mezi 20:55 hod až 21:00 hod, na pokoji ubytovny v [obec], v ulici [ulice a číslo], fyzicky napadl a způsobil mu zranění, které si vyžádalo převoz sanitkou do nemocnice v [obec] k ošetření, bez následné hospitalizace. Za toto jednání byl žalovaný pravomocně uznán vinným z přestupku, jak vyplývá z příkazu Městského úřadu Havlíčkův Brod ze dne 16. 7. 2022, č. j. MHB [číslo]. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od 18. 2. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 5. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný byl uznán vinným z přestupku příkazem Městského úřadu Havlíčkův Brod ze dne 16. 7. 2022, č. j. MHB [číslo], neboť poškozeného [jméno] [příjmení], [datum narození], dne 26. 6. 2020 v době mezi 20:55 hod až 21:00 hod, na pokoji ubytovny v [obec], v ulici [ulice a číslo], fyzicky napadl a způsobil mu zranění, které si vyžádalo převoz sanitkou do nemocnice v [obec] k ošetření, bez následné hospitalizace. Žalobkyně, jako zdravotní pojišťovna poškozeného, vynaložila na léčení poškozeného náklady, které dle jednotlivých úkonů vyčíslila celkovou částkou 4 096 Kč, které vyúčtovala žalovanému, ten je však ani po výzvě nezaplatil. 6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení žalobkyně prokázala existenci a výši pohledávky, soud proto žalobě vyhověl a dle ust. § 55 zák. č. 48/1997 Sb., podle kterého má žalobkyně vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů vynaložených na hrazené služby ze zdravotního pojištění poskytnuté svým pojištěncům, kteří utrpěli újmu na zdraví zaviněným protiprávním jednáním této třetí osoby vůči pojištěnci žalobkyně, a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni žalovanou částku včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 obč. zák., jehož výše byla stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od doby, kdy byla žalovanému doručena výzva žalobkyně dne 18. 2. 2022 až do zaplacení. Proto soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 7. Podle ust. § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen zákona), poplatková povinnost vzniká, jde-li o poplatek za řízení, podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Dle ust. § 2 odst. 1 písm. a) zákona je poplatníkem poplatku za řízení před soudem prvního stupně žalobkyně, která je tak povinna zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 dle položky 1 bod 1 písm. a) sazebníku. 8. Vzhledem k tomu, že se na žalobkyni nevztahuje tzv. věcné a osobní osvobození od hrazení soudních poplatků, které je taxativně vymezeno v ust. § 11 odst. 1, 2 zákona č. 549/1991 Sb. Soud rovněž odkazuje na rozhodnutí publikované ve sbírce soudních rozhodnutí pod R 58/2013 dle kterého„ Zdravotní pojišťovny nejsou v řízeních o nároku na náhradu nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, které vynaložily v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci, osvobozeny od soudních poplatků podle zákona č. 549/1991 Sb. ve znění účinném od 1. 9. 2011“ 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za celkem 2 úkony po 300 Kč, tedy 600 Kč a 1 000 Kč zaplacený soudní poplatek.