15 C 83/2021-19 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 7 709,98 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 31. 5. 2019 uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru - peníze na klik, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout bezhotovostní úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 5 000 Kč, který byl následně dodatkem ze dne 11. 9. 2019 navýšen na úvěrový limit 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit poskytnutou částku v pravidelných měsíčních splátkách k 11. dni v měsíci ve výši 5% ze sjednané výše úvěrového limitu, tedy ve výši 250 Kč, ve znění dodatku ve výši 750 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek, které ani přes opakované výzvy neuhradil, sdělila žalobkyně žalovanému dopisem ze dne 4. 11. 2020, že v souladu s ustanovením čl. 7 b) Smlouvy došlo k ukončení smlouvy a zesplatnění všech závazků ke dni 4. 11. 2020. Žalovaný byl tímto dopisem vyzván k úhradě dlužné částky, což neučinil. Zažalovaná pohledávka žalobkyně skládá z doplatku jistiny ve výši 7 633,10 Kč, úroku ve výši 38,40 Kč, a úroku z prodlení ve výši 38,48 Kč, celkem částky 7 709,98 Kč. Přes výzvy žalobkyně žalovaný dosud neuhradil na zažalovanou pohledávku ničeho. 2. Žalobkyně již v žalobě, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádřila souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, žalovaný se přes výzvu k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 4. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 31. 5. 2019 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný, že se seznámil s Všeobecnými obchodními podmínkami a zavázal se je dodržovat (prokázáno smlouva o revolvingovém úvěru – peníze na klik ze dne 31. 5. 2019 včetně připojených obchodních podmínek). Dne 11. 9. 2019 byl dodatkem ke smlouvě o úvěru navýšen úvěrový limit na 15 000 Kč (prokázáno dodatkem ke smlouvě o revolvingovém úvěru – peníze na klik ze dne 11. 9. 2019). Dle čl. 2 smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu ve výši 5 000 Kč, následně 15 000 Kč. Z čl. 3 smlouvy bylo zjištěno, že se klient splácí částku formou pravidelných měsíčních splátkách k 11. dni v měsíci ve výši 5% ze sjednané výše úvěrového limitu, tedy ve výši 250 Kč, potažmo 750 Kč. Dále z čl. 7 bylo zjištěno, že pokud se klient dostane do prodlení s úhradou jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo se dostane do prodlení se splacení více než 2 splátek, je žalobkyně oprávněna prohlásit splatnými veškeré závazky klienta. Ze smlouvy bylo zjištěno, že se žalovaný se zavázal hradit úroky ve výši 16,9% ročně a dále poplatky dle smlouvy platného ceníku. Z výpisů z úvěrového účtu má soud za prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal, avšak nesplácel ho, jak bylo sjednáno. Z ukončení smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 4. 11. 2020 bylo zjištěno, že došlo k ukončení smlouvy a k okamžité splatnosti celkového dluhu (prokázáno rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 4. 11. 2020). Z předžalobní upomínky, včetně doručenky, má soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky z úvěrové smlouvy (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 22. 6. 2021). 5. Po právní stránce soud postupoval dle ust. § 2395 oz - smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, když strany uzavřely smlouvu ve formě a způsobem upraveným v § 1841 a násl.oz. 6. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku a úvěr čerpal, žalobkyně byla oprávněna požadovat zaplacení jistiny včetně sjednaného úroku 16,9 % ročně v dohodnutých splátkách. Protože žalovaný nesplácel řádně a včas, byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit a požadovat dohodnuté úroky. 7. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně, tak jak byl žalobou uplatněn, je dán, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení, proto soud žalobě zcela vyhověl, včetně nároku na úrok, poplatky za upomínky, a zákonný úrok z prodlení podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 8. O náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobkyně v řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč za výzvu k plnění a podání ve věci samé (§ 1 odst. 3 písm. a) a podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř., a 42 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z hotových výdajů). Celkově tak má žalobkyně nárok na náklady řízení ve výši 642 Kč ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).