15 C 83/2022-30 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 71 215,69 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 30 402,84 Kč a smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z částky 24 570 Kč. Žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši 23% ročně splácet v 72 měsíčních splátkách ve výši 514 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaný uhradil dvě splátky, tedy částku 1 730 Kč. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 19 735,23 Kč, z dlužného úroku ve výši 16 243,85 Kč, z ceny služby podpora ve výši 24 570 Kč, z nákladů na upomínání ve výši 800 Kč, smluvního úroku za prodlení úvěru ve výši 51,10 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 9 867,61 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru a celá dosud nesplacená jistina a přirostlé úroky za poskytnutí úvěru, které se staly součástí nové jistiny, se stala splatnou. Žalovaný po zesplatnění žalovanou částku i přes výzvu nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, ač byl řádně předvolán. 3. Z předložených listinných důkazů bylo dále zjištěno, že dne 17. 12. 2021 uzavřeli účastníci elektronicky dohodu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] včetně předsmluvních informací, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, splátkového kalendáře a příloh ve formě posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a smlouvy o zřízení doplňkové služby podpora). Žalobkyně vypracovala smluvní dokumentaci v elektronické podobě, kterou žalovanému zpřístupnila na jeho klientském účtu. Emailem byly zaslány žalovanému instrukce k provedení verifikační platby a informace k úvěru (prokázáno emailem ze dne 15. 12. 2022 s instrukcemi k provedení verifikační platby a zaslání smluvních dokumentů). Uzavření smlouvy je prokázáno potvrzením o verifikační platbě, podle něhož byla z účtu žalovaného označeného v záhlaví smlouvy zaslána na účet žalobkyně částka 1 Kč se zprávou„ Tímto souhlasím s návrhem smlouvy C [číslo]“ (prokázáno výpisem z účtu Fio banka). Dále k identifikace žalovaného měla žalobkyně i kopii občanského průkazu žalovaného (prokázáno kopií občanského průkazu). Žalovanému byla vyplacena částka ve výši 16 000 Kč na jeho bankovní učet (prokázáno potvrzením o vyplacení úvěru ze dne 17. 12. 2021). Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že celková splatná částka činila 37 008 Kč a žalovaný se jí zavázal žalobci uhradit v 72 měsíčních splátkách po 514 Kč splatných vždy do 15. dne v kalendářním měsíci. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23 % ročně, RPSN ve výši 38,64% ročně (čl. 4 a 4.6 smlouvy). Pro případ prodlení se zaplacením splátky, které bude trvat i po výzvě k zaplacení, byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit (čl. 5 smlouvy). Prodlení se zaplacením mělo být dle smlouvy sankcionováno smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je žalovaný v prodlení (čl. 5 smlouvy). Strany si dále sjednaly doplňkovou službu Podpora (příloha [číslo] smlouvy o úvěru), která zahrnovala možnost odkladu tří splátek úvěru ročně o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti (cena 138 Kč měsíčně), možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace (282 Kč měsíčně) a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání (282 Kč měsíčně). Žalovaný povolil ve prospěch účtu, který je v záhlaví smlouvy označen jako účet žalobkyně, inkaso na částku 2 730 Kč měsíčně do 15. 2. 2028 (prokázáno výpisem z mobilního bankovnictví). Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky spolu s poplatkem za upomínání (prokázáno upomínkami z 20. 3. 2022 a 5. 4. 2022 s podacími lístky). Poté žalobkyně úvěr zesplatnila s tím, že žalovaný má dluh splnit do 3. 6. 2022 (prokázáno dopisem ze dne 21. 4. 2022 s podacím lístkem). K zaplacení dlužné částky ve výši 71 267,79 Kč s příslušenstvím byl žalovaný vyzván dopisy ze dne 21. 4. 2022 (prokázáno: 2x výzvou před podáním žaloby ze dne 21. 4. 2022 a podacím lístkem). 4. Věřitel před poskytnutím úvěru provedl šetření ke schopnosti žalovaného úvěr splácet dotazem na databáze Solus a z Centrální evidence exekucí, dále provedl výpis z databáze neplatných dokladů a z insolvenčního rejstříků, vše s negativním výsledkem (prokázáno výpisy z těchto databází). Z přílohy [číslo] ke smlouvě o úvěru – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele soud zjistil, že měsíční příjem žalovaného činí 34 946 Kč, náklady žalovaného na bydlení činí 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky 12 437 Kč, což představují splátky úvěrů, a jeho finanční zůstatek tak činí průměrně 18 644 Kč měsíčně. Na základě zjištěných údajů bylo žalovanému určeno skóre a stanovena maximální výše úvěru v částce 20 000 Kč. Žalobkyně rovněž soudu předložila výpis z účtu žalovaného za měsíc říjen 2021, dle kterého počáteční zůstatek na účtu žalovaného byl debetní - 2 467,46 Kč a konečný zůstatek 807,02 Kč. Z předložené výplatní pásky vyplývá, že čistý příjem žalovaného činil 28 005 Kč (prokázáno výplatní páskou). 5. Soud zamítl provedení důkazu výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, certifikáty tayllorcox.com, neboť jde o důkazy nadbytečně bez vztahu k předmětu dokazování. Relevantní skutková zjištění ohledně obsahu závazku mezi účastníky soud učinil již ze smluvní dokumentace. 6. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o obsahu výše uvedeném, jakož i poskytnutí částky ve výši 16 000 Kč žalobkyní na účet žalovaného i skutečnost, že žalovaný do data zesplatnění uhradil částku ve výši 1 730 Kč. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně přistoupila velmi laxně ke zjišťování poměrů žalovaného, když se spokojila s prokázáním takových skutečností, které svědčily pro závěr o schválení a poskytnutí úvěru, naopak ty, které by mohly tento závěr zpochybnit, zcela pominula, nebo se o jejich pravdivost a reálnost nezajímala a spokojila se jen s tvrzeními dlužníka. V daném případě si žalobkyně vyžádala informace od žalovaného (vyplněním typizovaných formulářů), které doplnila výpisem z účtu žalovaného za měsíc říjen 2021 a některými dalšími zjištěními (jako je např. lustrace žalované v insolvenčním rejstříku či centrální evidence exekucí). Podle mínění soudu se ale žalobkyně neměla spokojit s uvedenými údaji, neboť tyto jsou co do svého rozsahu nedostatečné a ryze formální a kromě toho vyžadují další zkoumání. Skutečnost, že proti žadateli o úvěr není vedeno exekuční nebo insolvenční řízení, je pouze prvotním východiskem (takové osobě by neměl být poskytován další spotřebitelský úvěr bez dalšího). Pokud žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem činí 34 946 Kč, avšak ze založené výplatní pásky vyplývá, že čistý příjem činí 28 005 Kč, je zřejmé, že se jedná o údaj varovný, který nemůže profesionál v poskytování spotřebitelských úvěrů přejít bez povšimnutí, zvláště za situace, kdy žalovaný uvedl, že náklady na bydlení činí měsíčně 3 000 Kč, měsíční náklady úvěrů jsou ve výši 12 437 Kč, což je dohromady 15 437 Kč, jiné běžné měsíční výdaje ani neuvedl (náklady na dopravu, energie, apod). Z předložených dokladů není tedy vůbec zřejmé, jak žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný má volné prostředky ve výši 18 644 Kč, ze kterých by mohl hradit tento úvěr. Bez bližšího zkoumání příjmů za relevantně delší časové období tak nelze vzít jako hotový údaj, že žalovaný dosahuje stabilního příjmu v uvedené výši. Navíc za situace, kdy byl předložen výpis z účtu žalovaného z října 2021 s počátečním debetním zůstatkem - 2 467,46 Kč a konečným zůstatkem 807,02 Kč, z čehož je zřejmé, že veškeré své příjmy žalovaný spotřebuje a nevytváří žádné rezervy. Podle ustálené soudní praxe, k níž se na jiných místech tohoto odůvodnění soud konkrétně přihlašuje, se nemůže poskytovatel úvěru zbavit své povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žadatele tím, že se spokojí s jeho tvrzeními; tato tvrzení musí být hodnověrně doložena a posouzena, přičemž skutečnosti uváděné žadatelem mají být pro poskytovatele úvěru jen jedním ze zdrojů informací. Poskytovatel úvěru musí sám proaktivně zjišťovat všechny údaje potřebné pro posouzení úvěruschopnosti žadatele: nespolupracuje-li žadatel dostatečně, nebo není-li možno potřebné informace v dostatečném rozsahu zjistit či ověřit, je jediným možným důsledkem neposkytnutí úvěru, vystačit jen s údaji poskytnutými samotným žalovaným v takové situaci nelze (opakovaně viz rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). 7. Žalobkyně tak nepostupovala s řádnou péčí, jak jí ukládá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. 8. Soud má za to, že i v poměrech zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru,