17 C 238/2022-57 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se domáhal zaplacení žalované částky s tím, že s žalovanou uzavřel smlouvu o zápůjčce, zapůjčil jí 60 000 Kč. Splatnost celé částky byla sjednána do [datum]. Od [datum] tak žalobce požadoval úrok z prodlení, na který si započetl splátku žalované. V průběhu řízení vzal ohledně části úroku z prodlení žalobu zpět. 2. Žalovaná namítla promlčení, dokládala skutečnost, že celkem zaslala žalobci čtyři splátky po 2 000 Kč, nesouhlasila s placením úroků, když si ve smlouvě žádné nesjednali, nesouhlasila s tím, aby platila náklady řízení, neboť je na mateřské dovolené s dítětem starším dvou let, pobírá rodičovský příspěvek 10 000 Kč, otec dítěte je v insolvenci, má nízké příjmy, žijí společně u rodičů, kterým přispívají na bydlení 3 000 Kč. 3. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce s žalovanou se dohodli, že žalobce jí zapůjčí částku 60 000 Kč a zašle ji do 3 dnů od podpisu smlouvy na účet žalovanou uvedený, žalovaná se zavázala zápůjčku jednorázově splatit do [datum]. Z dokladu o poukázání částky 60 000 Kč ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce poukázal tuto částku žalované na jí uvedený účet. Z komunikace mobilními zprávami soud zjistil, že v listopadu 2020 se ozval žalobce žalované, zda by mohla splácet, dohodli se na částce 2 000 Kč měsíčně. V prosinci 2020 upozornil žalobce žalovanou, že další platby nechodí, v únoru 2021 žalovaná sdělovala, že na žalobce ohledně placení myslí, že dluží za prosinec, leden, únor, že posílá aspoň 2 000 Kč, v srpnu 2021 opět žalobce urgoval splácení, žalovaná sdělovala své další závazky, které musí platit namísto aby„ umazala“ půlku dluhu žalobci. Z potvrzení o provedené platbě z účtu žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná zaslala na účet sdělený žalobcem v elektronické komunikaci částku 2 000 Kč, z potvrzení o příchozí platbě na účet žalobce má soud za prokázané, že stejná částka byla na účet žalobce připsána dne [datum]. Z potvrzení o provedené platbě z účtu žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná zaslala na účet sdělený žalobcem v elektronické komunikaci částku 2 000 Kč, z potvrzení o provedené platbě z účtu žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná zaslala na účet sdělený žalobcem v elektronické komunikaci částku 2 000 Kč, z potvrzení o provedené platbě z účtu žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná zaslala na účet sdělený žalobcem v elektronické komunikaci částku 2 000 Kč. Z výzvy ze dne [datum] a podací stvrzenky má soud za prokázané upomínání žalované. Z rozpisu výpočtu úroku z prodlení a zápočtu úhrad žalované na toto příslušenství má soud za prokázané, že žalobce započetl částečné úhrady žalované na úrok z prodlení. Z rodného listu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaná má syna ve věku dvou let, z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Příbrami, ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná od [datum] pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně. Z usnesení Krajského soudu v Praze č.j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] má soud za prokázané, že otec dítěte žalované podával insolvenční návrh. Z dohody o provedení práce ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná od [datum] pracuje za odměnu 400 Kč za hodinu s rozsahem práce 300 hodin ročně. Soud zamítl provedení důkazu prověřením žalobce v Centrální evidenci exekucí ČR, když se nejedná o důkaz relevantní pro prokázání skutečností podstatných ve věci dluhu žalované ze zápůjčky od žalobce. 4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které dne [datum] poukázal na účet sdělený žalovanou částku 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala stejnou částku vrátit žalobci jednorázově do [datum], což neučinila. V listopadu 2020 se žalobce s žalovanou dohodli zprávami, že žalovaná začne částku splácet po 2 000 Kč měsíčně, žalovaná zaplatila dne [datum] splátku 2 000 Kč, v únoru 2021 sdělila po urgenci žalobcem, že na něj ohledně splácení myslí, že dluží za tři měsíce a že posílá další 2 000 Kč, následně poukázala žalobci splátku 2 000 Kč dne [datum] a [datum]. Žalobce dále splácení urgoval v srpnu 2021, kdy si žalovaná stěžovala na další závazky, pro které nemohla platit žalovanému, zaslala další splátku 2 000 Kč dne [datum]. Žalobce žalovanou dále vyzval dne [datum] a žalobu podal dne [datum]. Žalobce si splátky žalované započítával na zákonný úrok z prodlení běžící od [datum]. Žalovaná je na mateřské dovolené s dítětem starším dvou let, pobírá rodičovský příspěvek 10 000 Kč měsíčně, žije s otcem svého dítěte, který na sebe podal insolvenční návrh, žalovaná si přivydělává od září 2022 na základě dohody o provedení práce. 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce v souladu s ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o.z.“ Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl na účet žalované zápůjčku ve výši 60 000 Kč dne [datum]. Žalovaná se zavázala částku jednorázově vrátit do [datum], což neučinila. Po urgenci žalobcem se žalobce s žalovanou v listopadu 2020 žalobce dohodl, že žalovaná bude dluh splácet po 2 000 Kč měsíčně. Žalovaná poslala první splátku dne [datum] ve výši 2 000 Kč. Vzhledem k předchozí komunikaci žalobce s žalovanou, kde žalobce žádal řešení nesplaceného dluhu a žalovaná se s ním dohodla na splácení po 2 000 Kč měsíčně, bez toho, aby jakkoli zpochybňovala dluh vůči němu, považuje soud splátku dne [datum] za částečné plnění ve smyslu § 2054 odst. 2 o.z., dle kterého platí, že plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Žalovaná i dále částečně splácela dalšími třemi splátkami, v další komunikaci rovněž dluh nepopírala, nepopírala jej ani v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu, ani při jednání soudu. Částečné plnění žalovanou soud považuje za uznání i zbytku dluhu, jehož následkem je vyvratitelná právní domněnka, že závazek v době uznání trval v uznaném rozsahu a současně desetiletá promlčecí lhůta dle § 639 o.z. Pokud tedy žalovaná vznesla námitku promlčení, tak dluh dle soudu promlčen není, žaloba byla podána v desetileté lhůtě. Samotný dluh a jeho výši ani žalovaná žádným tvrzením nepopírala, pouze poukazovala na další tři splátky, ohledně kterých však vzal žalobce žalobu před jednáním zpět, když je započítával na příslušenství dluhu dle § 1932 o.z. Proto soud žalobě ohledně jistiny zápůjčky ve výši 60 000 Kč vyhověl. Soud shledal oprávněným i nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. a to od [datum], jak žalobce v žalobě požadoval, žalovaná byla od této doby v prodlení ze zaplacením, když výpočet úroku z prodlení a jeho kapitalizaci soud shledal správným. Ohledně části kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 000 Kč řízení soud částečně zastavil, když žalobce splátky žalované dle § 1932 o.z. započítal na úrok z prodlení, žalobce vzal v této části žalobu zpět před zahájením věci samé, soud proto postupoval dle § 96 odst. 2 o.s.ř. (výrok II). 6. Žalovaná nesouhlasila s tím, že by měla platit náklady řízení, když je na rodičovské dovolené, doložila, že pobírá rodičovský příspěvek 10 000 Kč měsíčně a přivýdělek, doložila, že otec dítěte podával insolvenční návrh, uvedla, že bydlí u rodičů a za bydlení vynaloží 3 000 Kč měsíčně. Soud po zvážení těchto okolností neshledal důvody zvláštního zřetele podle § 150 o.s.ř., aby výjimečně náhradu nákladů řízení úspěšnému žalobci zcela nepřiznal. Žalobkyně není v žádné situaci nouze, nemá žádné zdravotní či jiné vážné omezení, pečuje o dítě starší dvou let, pobírá rodičovský příspěvek, má přivýdělek, s otcem dítěte žije, společně uhrazují náklady své rodiny, ušetří na nákladech na bydlení, když se pouze podílí částkou 3 000 Kč na nákladech jejich rodičů. Nachází se tedy v běžné životní situaci, neztížené žádnými výjimečnými okolnostmi, za takové okolnosti soud nepovažuje mateřství ani případné zadlužení otce jejího dítěte. Žalobce o zaplacení žalobkyni upomínal, zaslal i předžalobní výzvu, umožnil jí splácení, během řízení nabízel i smírné řešení, soud proto neshledal důvod, proč by mu neměly být náklady řízení nahrazeny. Žalovaná za téměř pět let od splatnosti zaplatila pouze 8 000 Kč ve čtyřech splátkách, větší snahu o splacení dluhu sama neprojevovala. O nákladech řízení soud tedy rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle zásady úspěchu ve věci s tím, že žalobce byl neúspěšný pouze v nepatrné části (zastavení řízení ohledně části příslušenství, když splátky byly uhrazeny před zahájením řízení a je tu dle § 146 odst. 2 o.s.ř. zavinění zastavení řízení na straně žalobce), a má mu být tedy náklady říze