17 C 248/2022-21 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovaném zaplacení částky 817 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný provozoval vozidlo [registrační značka], VIN [číslo], číslo technického průkazu [anonymizováno] a od [datum] do [datum] provozoval celkem 11 dnů toto vozidlo bez povinného pojištění odpovědnosti, je proto povinen zaplatit žalobkyni příspěvek dle zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení a příspěvek byl splatný dne [datum], požaduje proto zaplacení příspěvku v částce 517 Kč a 300 Kč jako poplatek za mimosoudní uplatnění práva. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně částečně žalobu zpět co do částky 500 Kč, neboť žalovaný tuto částku žalobkyni uhradil dne [datum]. Žalobkyně započítala platbu na jistinu. Žalobkyně nadále trvala na úhradě částky 317 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 517 Kč od [datum] do [datum], s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 317 Kč od [datum] do zaplacení a náhradě nákladů řízení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), žalovaný po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem, žalobkyně souhlasila. 5. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovanému jako provozovateli vozidla [registrační značka], VIN [číslo], číslo technického průkazu [anonymizováno], žalobkyně dne [datum] zaslala výzvu k úhradě do garančního fondu, když neměl vozidlo pojištěno od [datum] do [datum], a to do 60 dnů v částce 517 Kč a 300 Kč jako náklady na uplatnění. Další upomínky zaslala žalobkyně žalovanému dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. 6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, Nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 tohoto zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 6 tohoto zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 7. Po právní stránce posoudil věc tak, že žalobkyně splnila svou povinnost podle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a zaslala žalovanému výzvu, že nesplnil svou povinnost dle § 1 odst. 2 tohoto zákona a od [datum] do [datum] byl provozovatelem výše označeného vozidla bez povinného pojištění a proto má žalobkyně dle § 4 odst. 1 právo od žalovaného jako provozovatele vozidla požadovat úhradu příspěvku za celkem 11 dnů ve výši 517 Kč a to včetně nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč, když žalobkyně prokázala, že žalovaného opakovaně upomínala a soud proto takovou výši považuje za přiměřenou. 8. Protože žalovaný uhradil po podání žaloby částku 500 Kč, vzala žalobkyně žalobu v této částce zpět a soud dle ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení v této části zastavil. Soud tedy žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost uhradit zbylou částku ve výši 17 Kč. Dále podle § 4 odst. 1 zák. č. 266/1994 Sb. soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 300 Kč, jako náhradu nákladů na uplatnění pohledávky. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. uložil soud žalovanému zaplatit i zákonný úrok z prodlení. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná, protože důvodně podanou žalobu vzala ohledně dlužné částky zpět pro chování žalovaného, který ji v průběhu řízení uhradil, ohledně zbylé částky byl nárok žalobkyni tímto rozsudkem přiznán, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby advokáta ve věci po 200 Kč dle §14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), dále 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14 b) odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. v částce 189 Kč, celkem náklady 1 489 Kč. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř. 10. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. je odůvodnění tohoto rozsudku ve zkráceném znění.