17 C 294/2021-33 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení žalované částky s tím, že žalovaný a právní předchůdce žalobce [právnická osoba] bank uzavřeli dne 15. 2. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný nesplatil žádnou částku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 uzavřené mezi původním věřitelem a [právnická osoba] byla pohledávka za žalovaným postoupena a dále na základě smlouvy ze dne 20. 12. 2019 na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně požadovala po žalovaném vrácení pouze jistiny, ohledně příslušenství pohledávky, a to úroku a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, vzala žalobu částečně zpět v průběhu řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 15. 2. 2019 smlouvu o úvěru, totožnost žalovaného byla ověřena, žalovaný úvěr čerpal částkou 10 000 Kč na svůj účet. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl opakovaně vyzván ke splácení, dále byl marně vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužných částek. 4. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 15. 2. 2019 dálkovým způsobem smlouvu o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o. z. Žalovaný z poskytnuté částky 10 000 Kč nic nesplatil a je povinen ji žalobci vrátit. Protože je žalovaný v prodlení se splácením peněžitého závazku, je oprávněný i nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. Bylo prokázáno postoupení pohledávky žalobci a oznámení této skutečnosti žalovanému. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala všechny potřebné skutečnosti, žaloba byla shledána jako důvodná a soud ji vyhověl a uložil žalovanému, aby žalobci zaplatil dle § 2390 o.z. částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Ohledně úroku ve výši 1 643,14 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 500 Kč soud řízení podle § 96 odst. 1 o.s.ř. zastavil, když ohledně této části vzal žalobce žalobu částečně zpět. 5. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně, má proto právo na náhradu 85,5 % vzniklých nákladů řízení, které tvoří odměna za tři úkony právní služby advokáta ve věci po 200 Kč dle §14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), dále 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14 b) odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. v částce 189 Kč, tedy částky 1 273,10 Kč. Podmínky § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně coby advokáta. 6. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když k jinému postupu neshledal důvod. 7. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. je odůvodnění tohoto rozsudku ve zkráceném znění.