18 C 202/2022-26 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 12 550 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], dne 5. 10. 2006 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit předchůdci žalobce jistinu spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 312 Kč v 52 týdenních splátkách po 256 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 10. 2007. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, celkem uhradil pouze 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce. Žalobce požadoval z titulu této smlouvy po žalovaném zaplatit částku 7 500 Kč jako dlužnou jistinu, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7 969,49 Kč (zák. úrok z prodlení z dlužné jistiny od 5. 10. 2007 do 18. 12. 2020) a běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. Dále žalovaný uzavřel se stejným právním předchůdcem žalobce dne 8. 7. 2006 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit předchůdci žalobce jistinu spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč v 52 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7. 7. 2007. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, celkem uhradil pouze 4 950 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce. Žalobce požadoval z titulu této smlouvy po žalovaném zaplatit částku 5 050 Kč jako dlužnou jistinu, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 487,84 Kč (zák. úrok z prodlení z dlužné jistiny od 8. 7. 2007 do 18. 12. 2020) a běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalovaný na dlužné částky ničeho neuhradil, přestože byl k plnění vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Žalobce vzal žalobu částečně zpět co do nároku ze smlouvy [číslo] ze dne 8. 7. 2006. Za tohoto dispozičního úkonu žalobce soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil dle § 96 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“). 4. K výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobce s uvedeným postupem souhlasil již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 5. Ohledně nároku ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 5. 10. 2006 soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali, potřeba provedení jiných důkazů nevyšla v řízení najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav: 6. Právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne 5. 10. 2006 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl v den podpisu smlouvy žalovanému v hotovosti částku ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se dále zavázal v souvislosti s poskytnutím půjčky zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 312 Kč. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal splatit v pravidelných 52 týdenních splátkách po 256 Kč k rukám zástupce věřitele, činila 13 312 Kč (prokázáno smlouvou o půjčce [číslo] zákaznickou kartou). Žalovaný na půjčku zaplatil celkem částku ve výši 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 došlo k postoupení pohledávky na žalobce. O postoupení pohledávky na žalobce byl žalovaný informován dopisem ze dne 6. 1. 2021 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek). K úhradě zbývající části dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2021 (prokázáno výzvou k plnění před podáním žaloby ze dne 29. 7. 2021 včetně podacího lístku). 7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků za použití ust. § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), jako smlouvu o půjčce podle § 657 a násl. zákona číslo 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. Podle § 39 a 41 obč. zák. platí, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Podle ust. § 524 obč. zák. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Podle ust. § 451 odst. 1, 2 obč. zák kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat; bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 8. Žalobce v žalobě sám uvedl, že požaduje pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení. Žalovaný dosud na smlouvu o půjčce [číslo] uhradil částku 500 Kč, kterou žalobce zcela započetl na jistinu a požaduje tak rozdíl mezi poskytnutou částkou a částkou, která byla žalovaným uhrazena. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobce ohledně uvedené smlouvy tak, jak byl žalobou uplatněn, je dán, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Úrok z prodlení soud přiznal zákonný dle § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvodu pro její prodloužení. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle míry úspěchu účastníků ve věci. Žalobce byl v řízení úspěšný co do částky 7 500 Kč s příslušenstvím a žalovaný byl v řízení úspěšný co do částky 5 050 Kč (tj. v části, v níž vzal žalobce žalobu ze svého rozhodnutí zpět). Rozdíl v úspěšnosti účastníků tak činí 19,5 % ve prospěch žalobce. Náklady žalobce v řízení sestávají z částky 800 Kč (zaplacený soudní poplatek); advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), výzva k plnění, návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.), přičemž mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 a.t.); paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/ a.t.) a 252 Kč činí náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak náklady žalobce činily 2 252 Kč, z nichž má nárok na náhradu rozsahu 19,5 %, tj. ve výši 439 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).