18 C 215/2022-35 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky ve výši 88 114,65 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] která byla uzavřena mezi účastníky dne 24. 3. 2021. Na základě uvedené smlouvy žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 3 478 Kč. Sjednaná úroková sazba činila 28,36 % ročně. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkem částku 32 868 Kč. Jelikož žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, žalobce celý úvěr ke dni 13. 1. 2022 zesplatnil. Žalobce doposud eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 88 114,65 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny ve výši 87 984,65 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 130 Kč. Dále žalobce žalobou požadoval příslušenství, které představuje smluvní úrok v sazbě 28,36 % ročně z částky 87 984,65 Kč ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tj. od 14. 1. 2022, a to jednak kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 7 493,52 Kč a jednak běžící ode dne následujícího po dni sepsání žaloby do zaplacení; (v případě, že je dluh na jistině či na splátce jistiny po splatnosti více než 90 dnů, je počínaje 91. dnem prodlení sazba obchodního úroku snížena dle § 122 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru); dále zákonný úrok z prodlení z částky 88 114,65 Kč ode dne 28. 1. 2022 (tj. ode dne následujícího po uplynutí 14denní lhůty ke splacení celého úvěru stanovené v zesplatňující výzvě ze dne 13. 1. 2022), a to rovněž jednak kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 2 375,61 Kč a jednak běžící ode dne následujícího po dni sepsání žaloby do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, ačkoliv jí byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K nařízenému jednání se žalovaná bez včasné a důvodné omluvy nedostavila, žalobce se z jednání omluvil. Soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“). 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav: Účastníci sjednali dne 24. 3. 2021 dohodu označenu jako smlouva o úvěru [číslo] na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalované částku 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou splatnou částku ve výši 166 944 Kč splatit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 3 478 Kč. Úroková sazba činila 28,36 % ročně (prokázáno smlouvou o úvěru, obchodními podmínkami). Jistina úvěru byla na bankovní účet žalované zaslána dne 24. 3. 2021. Žalovaná na úvěr uhradila celkem částku 32 868 Kč. Ke dni 19. 4. 2022 žalobce evidoval vůči žalované pohledávku v celkové výši 97 983,78 Kč sestávající ze zesplatněné jistiny ve výši 87 984,65 Kč, nákladů vymáhání 130 Kč, úroku 1 116,39 Kč, obchodního úroku ve výši 6 377,13 Kč a úroku z prodlení ve výši 2 375,61 Kč (prokázáno výpisem čerpání, splátek a úhrad). Dopisem ze dne 13. 1. 2022 žalobce v důsledku prodlení žalované s úhradou závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy vyzval žalovanou ke splacení celého úvěru, a to ve lhůtě do 14 dnů od sepsání této výzvy (prokázáno výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 13. 1. 2022). Žalovaná byla dále k zaplacení zbývající dlužné částky v aktuální výši 102 926,03 Kč vyzvána předžalobní upomínkou (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne 3. 2. 2022 včetně podacího lístku). 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce se z jednání nařízeného na den 8. 11. 2022 omluvil a nemohl tak být o této skutečnosti ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. při jednání poučen. K doplnění tvrzení a důkazů ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované však byl žalobce písemně vyzván. 12. Následkem neadekvátního posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Soud v tomto směru odkazuje mj. na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance, v němž SDEU vyslovil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Soud tak splnění povinnosti žalobce posoudit úvěruschopnost žalované řádným způsobem zkoumal z úřední povinnosti. 13. Žalobce uvedl, že provedl lustraci žalované v registru NRKI (nebankovní registr klientských informací), kde žalovaná byla nalezena (pozitivní vyhodnocení). Provedl lustraci žalované v registrech CEE (centrální evidence exekucí) a ISIR (insolvenční rejstřík), kde žalovaná nebyla nalezena. Žalobce rovněž telefonicky kontaktoval žalovanou a během hovoru si ověřil základní údaje ze smlouvy. Dále si vyžádal od žalované výpis z účtu, ze kterého vyplývá, že její mzda za měsíc únor 2021, tj. měsíc bezprostředně předcházející měsíci poskytnutí úvěru, činila 44 979 Kč a celkový příjem byl 71 479 Kč. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky žalobce shledal žalovanou schopnou splácet předmětný úvěr. Ze smlouvy o úvěru vyplývá, že v době jejího sjednání byla žalovaná rozvedená, měla jednu vyživovací povinnost, bydlela u rodičů, měla střední vzdělání a pracovala u Krajského ředitelstv