18 C 223/2021-59 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedl, že eviduje celkem dvanáct daňových dokladů, které byly vystaveny žalovanou pro žalobce, tyto faktury byly žalobcem žalované uhrazeny, avšak bez právního titulu. Uhrazením faktur žalobcem tak došlo k neoprávněnému obohacení žalované. K vrácení vyplacené částky byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum], do dnešního dne však z dlužné částky ničeho neuhradila. Žalovaná žalobou uplatňovaný nárok neuznala. Uvedla, že pro žalobce vykonávala pozici vedoucího kontaktního místa (vedla pobočku) a zprostředkovávala realitní činnost spočívající v prodeji a pronájmu nemovitostí. Pokud došlo k prodeji či pronájmu nemovitosti a žalovaná zprostředkovala nového dodavatele energií, pak měl žalobce nárok na provizi a žalovaná na její část. Na fakturách je proto uvedeno„ fakturujeme vám za zprostředkování energií“. Předmětnými fakturami byly tedy fakturovány příslušné podíly žalované na těchto provizích. Ke konkrétním zakázkám již žalovaná nemá přístup, neboť žalobce jí zamezil ze dne na den přístup do systému. Soud provedl dokazování a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Z celkem dvanácti daňových dokladů bylo zjištěno, že žalovaná jako dodavatel vyúčtovala žalobci jako odběrateli v souhrnu částku [částka]. Na všech fakturách je uvedeno, že daná konkrétní vyúčtovaná částka je fakturována za převod či zprostředkování energií. Žalovaná na vystavených fakturách uvedla číslo svého bankovního účtu pro platbu, na který žádala vyúčtované částky uhradit. Konkrétně žalovaná žalobci vyúčtovala faktury č. E-01- 2019 ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum], č. E-02- 2019 ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum], č. E162019 ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum], č. E262019 ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum], č. E062019 ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum], č. E072019 ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum], č. E092019 ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum], č. E0110 ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum], [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum], [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum], [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum]. Z výpisů z účtu žalobce za období od [datum] do [datum] a za rok 2019 bylo zjištěno, že všechny shora uvedené faktury byly ze strany žalobce v plné výši uhrazeny žalované na její bankovní účet. Žalobce vyzval žalovanou k vrácení částky ve výši [částka] předžalobní výzvou, která byla dle podacího lístku odeslána dne [datum]. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že u žalobce pracovala jako asistentka vedoucí pobočky v Kostelci nad Černými lesy. Touto vedoucí byla žalovaná. Faktury si žalovaná vystavovala sama, chodily přes centrálu. Ohledně převodu energií to chodilo tak, že se navázala spolupráce s prodejci (E.on a poté MND), přičemž makléři nabídli převod energií klientům, asistentky pak na základě obdržených kontaktů připravovaly smlouvy a dohlížely na uskutečnění převodu, za úplatu, avšak jak to bylo přesně procentuálně domluveno nevěděla. Provize se dělila mezi asistentky, makléře a vedoucí pobočky. Největší podíl z provize měla asistentka, která převod fakticky zajišťovala a nejmenší naopak vedoucí pobočky. Začátkem měsíce z centrály přišla tabulka provedených obchodů, kde bylo vyznačeno, kolik má která asistentka vyfakturovat žalobci. V tabulce bylo rovněž uvedeno, kolik si má vyfakturovat žalovaná jako vedoucí pobočky. Vedoucí pobočky měl z provize minimum, řádově stovky korun, cca 300- [částka]. Písemnou smlouvu na to, že bude brát provize, svědkyně neměla, makléři také ne. Soud tak má na základě provedeného dokazovaní a po zhodnocení důkazů dle ust, § 132 o.s.ř. (každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci), že žalovaná pracovala jako vedoucí pobočky (kontaktního místa) žalobce v [obec] a mj. vykonávala realitní činnost včetně zprostředkování převodu energií klientům. Žalobce spolupracoval s některými prodejci energií, přičemž za zprostředkování převodu energií měl od příslušných prodejců nárok na provizi. Tato provize se pak interně přerozdělovala mezi makléře, vedoucí pobočky a asistentky. Začátkem každého měsíce centrála žalobce zasílala tabulku provedených obchodů, kde bylo uvedeno, kolik si má která asistentka a vedoucí vyfakturovat. Žalovaná si následně dané částky vyfakturovala a vystavovala je žalobci, který je zpravidla obratem proplácel. V posuzovaném případě žalovaná celkem dvanácti fakturami vyúčtovala žalobci dohromady částku v zažalované výši a v této výši jí byla ze strany žalobce na její bankovní účet uhrazena. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že mezi nimi byla uzavřena nepojmenovaná (inominátní) smlouva ve smyslu ust. § 1746 odst. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). Dle tohoto ustanovení strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Obsahem dané smlouvy, která byla sjednána pouze ústně, bylo právo žalované vyúčtovat si část provize, kterou žalobce obdržel od dodavatelů energií za zprostředkování převodu energií klientům. Dle interní dohody a zaužívané praxe byla tato provize rozdělována mezi osoby, které se na zprostředkování podílely (viz výše). Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. V projednávaném případě žalovaná vyfakturovala žalobou uplatňovanou částku žalobci oprávněně, a to dokonce na základě pokynu z centrály. Jednotlivé částky ve fakturách představovaly podíl žalované na provizi za zprostředkování dodavatelů energií klientům. Tato provize se na základě interní domluvy dělila mezi osoby zúčastněné na daném převodu energií, tj. mezi makléře, vedoucí pobočky a asistentky. U většiny faktur je uvedeno, za které konkrétní zakázky je daná částka vyúčtována. Tvrzení žalobce o tom, že platby byly provedeny bez právního titulu, vyvrátila zejména výpověď svědkyně, která byla zcela konzistentní a důvěryhodná. Svědkyně vypovídala bezprostředně, konstantně, logicky, bez rozporů. Výpověď zapadala do časové osy, svědkyně byla orientovaná a vypovídala o společné spolupráci mezi žalobcem a žalovanou, kterou potvrzují a doplňují i listinné důkazy (faktury s textem„ fakturujeme za převod či zprostředkování energií“). Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhradu za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalované je plátcem této daně. Konkrétně má žalovaná nárok na náhradu: -) Advokát žalované učinil v řízení celkem čtyři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), vyjádření ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.), 2 x účast na jednání soudu ve dnech [datum] a [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g/ a.t.). o) Mimosmluvní odměna za čtyři úkony právní služby činí 4 x [částka] (§ 7 bod 4 a.t.). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 4 x [částka] (§ 13 odst. 4 a.t.). -) Cestovné o) [částka] za cestu na jednání soudu a zpět dne [datum] (trasa [obec a číslo] – [obec] a zpět, 146 km, průměrná spotřeba vozidla 6,6 l [číslo] km, při ceně paliva [částka] a sazbě základní náhrady ve výši 4,70 Kč/km dle vyhlášky MPSV č. 511/2021 Sb.) o) [částka] za cestu na jednání soudu a zpět dne [datum] (trasa [obec a číslo] – [obec] a zpět, 146 km, průměrná spotřeba vozidla 6,6 l [číslo] km, při ceně paliva [částka] – doloženo účtenkou z čerpací stanice a sazbě základní náhrady ve výši 4,70 Kč/km dle vyhlášky MPSV č. 511/2021 Sb.) -) [částka] (Náhrada za promeškaný čas v trvání celkem 8 půlhodin strávených cestou na jednání soudu a zpět ve dnech [datum] a [datum]). -) [částka] (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalované a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalovaná nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám zástupce žalované ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).