18 C 296/2021-95 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se podanou žalobu domáhala odstranění cihlové zdi v délce 485 cm a výšce 180 cm, zvýšené o ocelovou konstrukci vysokou 158 cm, opatřené zelenou síťovinou z pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo], v obci a katastrálním území Český Brod, a dále odstranění psího kotce zhotoveného z ocelové konstrukce a OSB desek z výše uvedeného pozemku parc. č. st. [číslo]. Tvrdila, že oba výše nadepsané pozemky má ve svém výlučném vlastnictví, přičemž je nabyla od svého právního předchůdce Ing. [jméno] [příjmení]. Žalovaná má pak ve svém vlastnictví pozemek parc. č. st. [číslo], rovněž v obci a k.ú. [obec], pozemky žalobkyně a žalované spolu sousedí. Dle žalobkyně žalovaná neoprávněně užívá část jejích pozemků, neboť žalovaná na pozemcích žalobkyně umístila zeď s pletivem, čímž došlo k neoprávněnému rozšíření pozemku žalované, zabranou část žalovaná užívá a postavila tam psí kotec. Žalobkyně je přesvědčena, že skutečnost, že je část pozemku v jejím vlastnictví užívána žalovanou, je zřejmá již ze samotného zobrazení parcel v katastru nemovitostí a nejedná se tak o situaci, kdy by samotná hranice pozemků byla jakkoliv sporná. Dle technické zprávy, kterou nechal vypracovat právní předchůdce žalobkyně, žalovaná užívá celkem 20 m2 z pozemků žalobkyně, konkrétně 12 m2 pozemku parc. č. st. [číslo] a 8m2 pozemku parc. č. st. [číslo]. Zeď a psí kotec jsou tak umístěny výhradně na pozemku žalobkyně, kdy obě tyto stavby brání žalobkyni v řádném užívání jejích nemovitostí. Žalobkyně se bezúspěšně pokoušela věc vyřešit smírnou cestou. K otázce vydržení pozemků žalobkyně uvedla, že žalovaná nikdy nebyla a nemohla být v dobré víře, že je vlastníkem částí pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo], a to s ohledem na stav zapsaný v katastru nemovitostí a zároveň jí k užívání daných částí nesvědčí žádný právní titul. Žalovaná nemůže dle žalobkyně dávat na výběr tři subjekty (tchán a tchýně, manžel, žalovaná sama), které pozemek vydržely. Musí označit konkrétní osobu, která pozemek vydržela. Určení konkrétní osoby je stěžejní, neboť se od něj odvíjí případné vlastnictví právních nástupců. Dle žalobkyně jednotlivé nabývací tituly, na základě kterých docházelo k převodům nemovitostí z právních předchůdců žalované na nástupce, neobsahují zmínku o sporném pozemku, tedy sporný pozemek v těchto titulech nebyl převáděn či nepřecházel. Vyloučeno je vydržení přímo ze strany osoby žalované, jelikož její držba by trvala pouze 3 roky. Žalovaná si nemůže započítat držbu svého právního předchůdce, neboť ten by držel spornou část pozemku po takovou dobu, že by ji musel sám vydržet a jak již bylo uvedeno, pokud by vydrželi sporný pozemek právní předchůdci žalované, tak na ni pozemek nepřevedli. Vzhledem ke geometrickému plánu z roku 1990, kde je přesně zakreslena hranice mezi pozemky, právní předchůdci žalované, manželé [příjmení], vědomě užívali cizí pozemek, nelze tak u nich shledat dobrou víru a aplikovat institut vydržení. Dobrou víru u manžela žalované vylučuje rovněž stav zapsaný ve veřejném seznamu, kdy manžel žalované mohl objektivně kdykoliv bezplatně zjistit, že užívá část pozemku, která není v jeho vlastnictví. 2. Žalovaná sdělila, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou zcela neuznává, když je nutné nejprve vyřešit související právní otázku ohledně vlastnictví dotčených částí pozemku, na kterém jsou stavby umístěny. Na rozdíl od žalobkyně považuje za spornou hranici mezi jejich pozemky a rovněž výměru a rozsah všech dotčených pozemků. Vyobrazení pozemků a jejich hranic v katastru nemovitostí totiž neodpovídá skutečné hranici v terénu. Žalobkyně se pak mylně domnívá, že žalovaná užívá i její pozemky, avšak žalovaná užívá pouze pozemky, které vlastní a historicky užívala její rodina. Pozemek parc. č. st. [číslo] koupili původně manželé [příjmení] (tchán a tchýně žalované) v roce 1987. Již tehdy byl pozemek oplocený v současných hranicích zdí, jejíž stáří se pohybovalo v desítkách let a která se zde nachází do dnešního dne. O této zdi žalobkyně nepravdivě uvádí, že jí na jejích pozemcích umístila žalovaná. V roce 1987 byly nad rámec pozemku parc. č. st. [číslo] oploceny i části sousedních pozemků a z tohoto důvodu manželé [příjmení] uzavřeli s tehdejším vlastníkem sousedních pozemků (právním předchůdcem žalobkyně), kterým byl stát (jednající prostřednictvím Okresního bytového podniku [obec], státního podniku), dne 18. 4. 1990 kupní smlouvu, na jejímž základě odkoupili užívané části sousedních pozemků. Tyto části byli od sousedních pozemků odděleny a připojeny k pozemku parc. č. st. [číslo]. Tímto byli manželé [příjmení] přesvědčeni a minimálně v dobré víře, že veškeré vlastnické vztahy k užívaným pozemkům byly zdárně vyřešeny a náleží jim pozemek tak, jak byl ohraničen zdmi a jak ho užívají. V souvislosti s uzavřením výše uvedené kupní smlouvy ze dne 18. 4. 1990 si stát nechal vypracovat znalecký posudek na ocenění převáděných částí pozemků, v němž byl detailně popsán tehdejší stav včetně faktu, že hranice oddělených pozemků jsou v terénu ohraničeny zdmi. Zdi tvořící hranice jsou na pozemcích doposud. V roce 2001 pak manželé [příjmení] převedli své vlastnické právo k pozemku parc. č. st. [číslo] v hranicích, jak pozemek užívali, na svého syna [jméno] [příjmení], manžela žalované. Žalovaná pak nabyla vlastnické právo v roce 2015 jako dědička po zesnulém [jméno] [příjmení]. Po celou dobu až do roku 2018, kdy nikdo její právo a právo jejích předchůdců k užívanému pozemku nezpochybňoval, neměla žalovaná ani její právní předchůdci důvod pochybovat o hranici svého pozemku. Žalovaná tedy minimálně sporné části pozemku nabyla vydržením. Žaloba tak dle žalované není důvodná, když žalovaná užívá pouze své pozemky a předmětné stavby se nachází na jejím pozemku. Ona i její právní předchůdci splnili podmínky pro vydržení sporných částí pozemku, když na základě nabývacích titulů přijímali do svého držení a užívání pozemek parc. č. st. [číslo] v totožném rozsahu a hranicích, jak je nyní užívá žalovaná. Od roku 1990 do roku 2018, tj. po dobu 28 let, jejich vlastnické právo a průběh hranic mezi pozemky žalobkyně ani její právní předchůdci nerozporovali. 3. Soud provedl důkazy listinami, které k prokázání svých tvrzení účastníci předložili, a vyslechl níže uvedené svědky s tím, že provedeným dokazováním byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném pro to, aby soud učinil závěr o skutkovém stavu a rozhodl o věci po postupu dle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“). 4. Jako předběžnou otázku musel soud posoudit, který z účastníků je vlastníkem sporné části pozemku. 5. Z notářského zápisu ze dne 9. 6. 1987, sp. zn. NZ [číslo], [číslo], soud zjistil, že manželé [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození] (tchán a tchýně žalované) jako kupující zakoupili od prodávající [jméno] [příjmení], [datum narození], dům [adresa] se st [parcelní číslo] v obci a kat. území [obec] za kupní cenu ve výši 22 438 Kčs. 6. Z kupní smlouvy ze dne 18. 4. 1990 včetně geometrického plánu [číslo] bylo zjištěno, že manželé [příjmení], uzavřeli s Československým státem – Okresním bytovým podnikem [obec], státním podnikem tuto kupní smlouvu, v níž je uvedeno, že manželé [příjmení] jsou podle kupní smlouvy ze dne 9. 6. 1987 registrované státním notářstvím v [obec] dne 9. 6. 1987 pod č.j. R I 1455/87 bezpodílovými spoluvlastníky rodinného domu [adresa] v Českém Brodě se stavební parcelou [číslo] o výměře 143 m2 v obci a katastrálním území Český Brod; Čs. stát – Okresní bytový podnik [obec] s.p. je pak vlastníkem a Čs. stát – MěNV [obec] uživatelem pozemku stp. [číslo] o výměře 155 m2 a stp. [číslo] o výměře 617 m2 v Českém Brodě. Geometrickým plánem [číslo] ze dne 6. 2. 1990 byl od stp. [číslo] oddělen díl„ a“ o výměře 87 m2 a od stp. [číslo] oddělen díl„ b“ o výměře 68 m2, oba díly se slučují se st [parcelní číslo] v katastrálním území Český Brod, jejíž nová výměra je 298 m2. Čs. stát uvedenou smlouvou prodal manželům [příjmení] výše uvedený díl„ a“ a díl„ b“ se všemi součástmi a příslušenstvím pospaným ve znaleckém posudku ze dne 28. 2. 1990 za dohodnutou kupní cenu ve výši 2 206 Kč. 7. Ze znaleckého posudku [číslo] znalce [jméno] [příjmení] ze dne 28. 2. 1990 o ceně nemovitosti sestávající z části odděleného pozemku č. parcely [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec] bylo zjištěno, že pozemky [číslo] a [číslo] byly dle nálezu tohoto posudku v minulosti užívány v plném rozsahu jako součást domu [adresa]. V době ocenění je však část těchto pozemků užívána vlastníkem sousedního pozemku parc. [číslo]. Na základě geometrického plánu ze dne 6. 2. 1990 byla tato část oddělena, konkrétně z původní parcely [číslo] byl oddělen díl„ a“ o výměře 87 m2 a z původní parcely [číslo] byl oddělen díl„ b“ o výměře 68 m2 [obec] oddělených pozemků jsou v terénu ohraničeny zdmi. K oceňované části pozemku přísluší zeď z průčelní strany o délce 9,20 m. [obec] oddělovaných pozemků jsou již částečně zastavěny přístavbou sousední nemovitosti, která je reali