18 C 307/2020-26 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným rámcovou smlouvu o úvěru [číslo] na jejím základě pak jednotlivou smlouvu o úvěru [číslo]. Žalovanému byly dne [datum] poskytnuty na jeho žádost peněžní prostředky ve výši [částka], a to na jím uvedený bankovní účet. Dané finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty bezúročně a bezúplatně, přičemž byly splatné do dne [datum]. Do termínu splatnosti však žalovaný svůj závazek ani částečně nesplatil, v důsledku čehož mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobce tuto smluvní pokutu požaduje za období od [datum] do [datum] v částce [částka]. Pohledávka za žalovaným byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl k zaplacení vyzván předžalobní upomínkou. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. Žalobce již v žalobě vyjádřil souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, žalovaný se přes výzvu k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí: V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], uzavřel pomocí prostředků komunikace na dálku se žalovaným dne [datum] rámcovou smlouvu o úvěru [číslo] jejímž obsahem bylo ujednání o tom, že předchůdce žalobce a žalovaný mají v úmyslu v budoucnu uzavírat smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterými se věřitel jako úvěrující zaváže, že na požádání žalovaného jako klienta poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zaváže poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatky za poskytnutí úvěru a úrok. V návaznosti na rámcovou smlouvu pak původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne [datum] jednotlivou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které předchůdce žalobce poskytnul dne [datum] žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to na bankovní účet žalovaného. Doba trvání úvěru činila 30 dní, úvěr byl sjednán bezúplatně a bezúročně. Mezi stranami bylo mj. ujednáno, že pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakéhokoliv finančního závazku vzniká úvěrujícímu právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nesplacené výše závazku za každý den prodlení, až do úplného zaplacení všech dluhů. Žalovanému byla na splatnou částku [částka] vystavena faktura [číslo] se splatností dne [datum]. Žalovaný neuhradil úvěr v termínu splatnosti ani částečně. V důsledku prodlení mu vznikla povinnost zaplatit sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobce tuto smluvní pokutu účtuje za období od [datum] do [datum] v částce [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky naposledy bezvýsledně vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobce prokázal existenci a výši žalované pohledávky. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru o jistině ve výši [částka]. Žalovaný však porušil svoje povinnosti, když poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původnímu věřiteli tak vzniklo právo na sjednanou smluvní pokutu. Pohledávka byla platně postoupena na žalobce. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Soud proto dále žalobci přiznal kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti úvěru do [datum], tj. do rozhodného data dle smlouvy o postoupení pohledávek) a běžící zákonný úrok z prodlení od [datum] (tj. ode dne následujícího po dni účinnosti postoupení pohledávky) do zaplacení, jak žalobce požadoval. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrada za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: - [částka] (zaplacený soudní poplatek) - Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), jednoduchá výzva k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h/a.t.), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.) o) Mimosmluvní odměna za dva úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) 2 x [částka] a za jeden úkony právní služby do podání návrhu (jednoduchá výzva k plnění) 1 x [částka] (§ 14b odst. 1 bod 1. a.t.) o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x [částka] (§ 14b odst. 5 písm. a/ a.t.) - [částka] (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.