18 C 34/2022-36 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel se žalovaným pomocí elektronických prostředků smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši [částka], a to převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě. Dle smlouvy byl žalovaný povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činila 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však [částka]. Poplatek za čerpání úvěru byl sjednán v částce [částka]. Žalovaný byl nadále povinen hradit sjednaný úrok z peněžních prostředků, které mu byly poskytnuty, ve výši 20 % měsíčně. Pro případ splatnosti celého úvěru se žalovaný zavázal namísto sjednaného úroku zaplatit z peněžních prostředků úrok 8 % ročně. Mezi stranami byla pro případ prodlení žalovaného se splacením dluhu či jeho části ujednána povinnost žalovaného uhradit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladu ve výši [částka] za každý kalendářní měsíc prodlení. Dle smluvních ujednání se celý dluh stává splatným v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný na úvěr provedl pouze částečnou úhradu ve výši [částka]. Žalovaný dlužnou částku v termínu splatnosti neuhradil a je tak od [datum] v prodlení. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaný dluh neuhradil, přestože mu byla zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Žalobce souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.) a sdělením banky a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující stav: 5. Účastníci pomocí prostředků komunikace na dálku sjednali dne [datum] dohodu označenou jako smlouva o revolvingovém úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky do celkové výše uvěrového limitu [částka], přičemž výše prvního čerpání činila [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobci poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny (tj. v tomto případě [částka]), jehož výše je stanovena s ohledem na náklady žalobce spojené se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti a se zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobce, jejich rezervací pro úvěr a jejich vyplacením. Dále se žalovaný zavázal zaplatit úroky ve výši 20 % měsíčně z dlužné částky s tím, že v případě, že se stane celý dluh splatným, je žalovaný povinen zaplatit sjednaný úrok ve výši 8 % ročně namísto úroku ve výši 20 % měsíčně. Pro případ prodlení se splácením dluhu se žalovaný zavázal žalobci zaplatit náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka], přičemž žalobce tuto náhradu účtoval pouze ve výši [částka] měsíčně po dobu 3 měsíců, tj. celkem [částka]. Žalovaný se zavázal do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činila 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činila [částka] (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo]). Jistina úvěru ve výši [částka] byla žalovanému poukázána na jeho bankovní účet dne [datum] (prokázáno výpisem z účtu žalobce). Žalovaný však řádně a včas úvěr nesplácel. Celková výše měsíčně účtovaných úroků činí [částka]. Žalovaný na úvěr uhradil pouze [částka], celková dlužná částka ke konci měsíce června činila [částka] (prokázáno výpisy k revolvingovému úvěru). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky ve výši [částka] s příslušenstvím vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum] (prokázáno výzvou k úhradě – předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího archu). 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. V posuzovaném případě mezi stranami byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru, kterou žalobce uzavřel v postavení podnikatele, žalovaný v postavení spotřebitele, a proto je na místě aplikovat i příslušná ustanovení o.z. o spotřebitelských smlouvách, jakož i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. S ohledem na uvedené soud aplikoval zejména § [číslo] odst. 1, 2 a § 1813 o.z., podle kterých se k smluvním ujednáním spotřebitelských smluv odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele nepřihlíží, což platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje a rovněž jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 9. Podle ust. § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do dne [datum], poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal, k čemuž byl soudem písemně vyzván. Soud v tomto směru odkazuje mj. na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo] OPR-Finance, v němž SDEU vyslovil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto nepla