18 C 95/2021-44 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se žalobou domáhal na žalované zaplacení částky ve výši [částka] jako náhrady škody. Uvedl, že poskytl na základě žádosti/smlouvy o klasickém spotřebitelském úvěru ze dne [datum], znějící na jméno [jméno] [příjmení] (rodné příjmení [příjmení]), [datum narození], trvale bytem [adresa žalované], revolvingový úvěr evidovaný pod [číslo] ve výši [částka]. Poskytnutí předmětného úvěru bylo prověřováno Policií České republiky. Z rozsudku č.j. 4 T 100/2020-271 ze dne 9. 12. 2020 vyplývá, že žalovaná dne [datum] ve svém tehdejším bydlišti, [ulice a číslo], [obec], za použití osobních údajů své matky [jméno] [příjmení], bez jejího vědomí a souhlasu, vystupovala jejím jménem a prostřednictvím klientské zóny aktivovala kartu [příjmení] [jméno] [číslo] sloužící k poskytnutí revolvingového úvěru, vydanou na jméno [jméno] [příjmení] a vyčerpala u spol. [název žalobkyně] z revolvingového úvěru [číslo] částku ve výši [částka], která byla převedena na bankovní účet [číslo] [bankovní účet], vedený u [právnická osoba], na jméno jejího syna [jméno] [příjmení], kdy dispoziční právo k tomuto účtu měla pouze [celé jméno žalované], z tohoto úvěru nesplatila do současné doby žádnou splátku a takto jednala v úmyslu získat majetkový prospěch. Žalobce bezúspěšně vyzval žalovanou k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalobce souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. Ze žádosti/smlouvy o klasickém úvěru ze dne [datum], všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek, sazebníku a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobce jako věřitel uzavřel s klientem označeným jménem [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa žalované], na základě žádosti klienta ze dne [datum], smlouvu o spotřebitelském úvěru a o revolvingovém úvěru, kdy z titulu této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout klientovi mj. revolvingový úvěr ve výši [částka]. Z výpisu z úvěrového účtu [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] byla z tohoto úvěru poskytnuta částka ve výši [částka] ve prospěch klienta jménem [jméno] [příjmení]. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 9. 12. 2020, č.j. 4 T 100/2020-271, bylo zjištěno, že žalovaná byla shledána vinnou, že dne [datum] ve svém tehdejším bydlišti, [ulice a číslo], [obec], za použití osobních údajů své matky [jméno] [příjmení], bez jejího vědomí a souhlasu, vystupovala jejím jménem a prostřednictvím klientské zóny aktivovala kartu [příjmení] [jméno] [číslo] sloužící k poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] částku ve výši [částka], která byla převedena na bankovní účet [číslo] vedený u [právnická osoba], na jméno jejího syna [jméno] [příjmení], kdy dispoziční právo k tomu účtu měla pouze žalovaná, z tohoto úvěru nesplatila do současné doby žádnou splátku a takto jednala v úmyslu získat majetkový prospěch, [právnická osoba] Paribas Personal Finance byla způsobena škoda ve výši [částka]. Z dopisu ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobcem vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Zároveň byla upozorněna, že neuhradí-li dlužnou částku ve stanovené lhůtě, bude na ni žalobce nucen podat žalobu. Po právní stránce aplikoval soud na vztah účastníků ust. o náhradě majetkové a nemajetkové újmy dle § 2894 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). Dle § 2894 odst. 1 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Dle § 2910 věty první o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku. Žalobce v řízení prokázal existenci a výši žalované pohledávky. Žalovaná využitím osobních údajů své matky požádala žalobce o úvěr ve výši [částka], který jí byl poskytnut, a to na bankovní účet jejího syna, k němuž měla jako jediná dispoziční právo. Tímto jednáním způsobila žalobci škodu ve výši [částka], kterou je povinna žalobci nahradit. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že na žalovanou pohledávku něčeho uhradila. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) [částka] (zaplacený soudní poplatek). -) [částka] (paušální náhrada nezastoupeného účastníka řízení za dva úkony - návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 1 odst. 3 písm. a/ vyhlášky č. 254/2015 Sb., přičemž paušální náhrada za tyto dva úkony nezastoupeného účastníka činí dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. 2 x [částka]). Celkem tak má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).