19 C 23/2022 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela dne [datum] se žalovanou jako úvěrovanou pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala je společně s úrokem ve výši 39 % p.a. a„ poplatkem za poskytnutí úvěru“ ve výši [částka] vrátit do [datum]. Žalované dále vznikla povinnost zaplatit žalobkyni„ poplatek“ ve výši [částka] za upomínku ze dne [datum],„ poplatek“ ve výši [částka] za upomínku ze dne [datum],„ náhradu nákladů“ za předání pohledávek za žalovanou k vymáhání ve výši [částka] a smluvní pokuty za porušení povinnosti předložit žalobkyni potvrzení o zaměstnání a potvrzení, že není účastnicí soudního řízení, ve výši po [částka], celkem tedy [částka]. Žalovaná však tyto dluhy ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum] nesplnila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] poukázala žalované částku ve výši [částka]. Dne [datum] zaplatila žalovaná žalobkyni [částka]. Žalobkyně však ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 21. 1. 2022, č.j. 19 C 23/2022 – 14, nenavrhla žádný důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení, že žalovaná prostřednictvím internetových stránek žalobkyně nabídla žalobkyni uzavření smlouvy o úvěru, kterou by se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná by se zavázala tyto peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 39 % p.a. a„ poplatkem za poskytnutí úvěru“ ve výši [částka] vrátit do [datum]. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. 4. [jméno] okolnost, že žalobkyně poukázala žalované částku ve výši [částka] poté, co jí žalovaná zaplatila [částka], nedostačuje k závěru, že žalovaná skutečně nabídla žalobkyni uzavření smlouvy o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, o jejichž poskytnutí měla žalovaná žádat, výši úroku a čas plnění povinnosti žalované poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem vrátit. 5. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalované poskytla částku ve výši [částka], avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků do [datum]. 6. Nedošlo-li mezi účastnicemi řízení k uzavření smlouvy o úvěru, představovala částka ve výši [částka], kterou žalobkyně poskytla žalované, bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat (§ 2991 a § 1879 o.z.). Má proto žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši [částka]. 7. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky převyšující rozsah bezdůvodného obohacení, které žalovaná získala, tj. co do částky [částka]. 8. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. 9. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 31 % a žalovaná v rozsahu 69 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení [částka], zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši [částka], soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 38 %. Žalované však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.