19 C 242/2021 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná v období od [datum] do [datum] provozovala osobní motorové vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, aniž by ohledně něj ujednala povinně smluvní pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] žalovanou vyzvala k zaplacení příspěvku za porušení této povinnosti ve výši [částka], a to do [datum]. Mimoto vzniklo žalobkyni právo na náhradu nákladů spojených s jeho uplatněním ve výši [částka] Celkem tak má žalobkyně za žalovanou pohledávky ve výši [částka] na jistině. Jejich příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaná tyto pohledávky žalobkyně nesplnila ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná je státní příslušnicí Srbské republiky. 4. Žalovaná měla v době zahájení řízení v projednávané věci bydliště na území České republiky, a proto je podle čl. 4 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky, a to bez zřetele na státní příslušnost žalované. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních zveřejněná vyhláškou č. 207/1964 Sb., jež by se jinak namísto nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 použila podle čl. 73 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, neupravuje mezinárodní soudní příslušnost ve věcech závazkového práva, a proto na projednávanou věc nedopadá. 5. Žalobkyně již v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání postupem podle § 115a o.s.ř. Soud usnesením ze dne 18. 10. 2021, č.j. 19 C 242/2021 – 14, vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda s takovým postupem souhlasí. Se zřetelem k tomu, že se k této výzvě nevyjádřila, soud předpokládá, že ani žalovaná k němu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Za souhlasu obou účastnic řízení tak soud rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 6. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaná je vlastnicí osobního motorového vozidla [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru 2 179 cm³. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaná v období od [datum] do [datum] nesplnila povinnost ohledně tohoto vozidla ujednat povinně smluvní pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, a v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaná tuto povinnost splnila. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] žalovanou vyzvala, aby jí ve lhůtě do šedesáti dnů od jeho doručení zaplatila příspěvek za porušení této povinnosti ve výši [částka] a náklady spojené s jeho uplatněním ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Tuto výzvu žalované doručila dne [datum]. Ke splnění těchto pohledávek vyzval žalovanou i zástupce žalobkyně, a to dopisem ze dne [datum]. 7. Podle čl. 28 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) tímto nařízením není dotčeno použití mezinárodních úmluv, jejichž stranou je jeden nebo více členských států ke dni přijetí tohoto nařízení a které stanoví kolizní normy pro mimosmluvní závazkové vztahy. 8. K mezinárodním úmluvám podle čl. 28 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] náleží též smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních zveřejněná vyhláškou č. 207/1964 Sb., jak vyplývá i ze seznamu úmluv zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 29 odst. 2 bod i) nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] (oznámení č. 2010 C 343/05). 9. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne [datum] však neurčuje kolizní normy mezinárodního práva soukromého pro oblast mimosmluvního závazkového práva, s výjimkou formy právních jednání (čl. 33 odst. 1 smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne [datum]), a proto se prosadí kolizní normy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo]. 10. Nestanoví-li toto nařízení jinak, je podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Za obdobného použití uvedeného pravidla je rozhodným hmotným právem právo České republiky. 11. Žalovaná je vlastnicí osobního motorového vozidla [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru 2 179 cm³ (§ 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů). V období od [datum] do [datum] nesplnila povinnost ohledně tohoto vozidla ujednat povinně smluvní pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem (§ 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Z tohoto důvodu jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za porušení této povinnosti (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) ve výši [částka] (§ 4 odst. 3 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k jeho zaplacení (§ 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) společně s náklady spojenými s jeho uplatněním ve výši [částka] (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.), a to do šedesáti dnů od doručení této výzvy, tj. do [datum]. 12. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení v zákonné výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Za období od [datum] do [datum] se žalobkyně po žalované úroku z prodlení nedomáhala a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.). 13. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. 14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně procesně úspěšné žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], které sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši [částka] a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši [částka] (tři úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a výzva k plnění ze dne [datum], dále tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka], celkem tedy [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka]). 15. Náklad na podání ze dne [datum] soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu). 16. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod [číslo] 2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka] na jistině.