19 C 246/2021 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že zaměstnanec žalované [jméno] [příjmení] utrpěl dne [datum] při plnění pracovních úkolů pro žalovanou úraz tím, že mu bagr řízený jiným zaměstnancem žalované přejel nohu. Postižený zaměstnanec přitom zaviněně porušil pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, protože se neměl pohybovat v blízkosti bagru. V důsledku toho se žalovaná v rozsahu jedné poloviny zprostila odpovědnosti za újmu způsobenou pracovním úrazem. Na léčení postiženého zaměstnance žalované žalobkyně vynaložila [částka]. V míře, v níž nelze vznik újmy přičítat postiženému zaměstnanci jako pojištěnci žalobkyně, má žalobkyně za žalovanou postižní pohledávku ve výši [částka]. Tuto pohledávku žalovaná nesplnila ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum]. Jejím příslušenstvím je proto úrok z prodlení v zákonné výši. 2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět co do žalobního požadavku na zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, protože v uvedeném rozsahu plnila na pohledávku žalobkyně za žalovanou pojistitelka odpovědnosti žalované. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku v uvedeném rozsahu řízení zastavil, aniž by se vyhledával souhlas žalované s částečným zpětvzetím žaloby (§ 96 odst. 1 a 4 o.s.ř.). 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Ze záznamu o úrazu ze dne [datum] soud zjistil, že zaměstnanec žalované [jméno] [příjmení] utrpěl dne [datum] při plnění pracovních úkolů pro žalovanou spočívajících v odstranění stavby úraz. Zdrojem úrazu byl mobilní stroj. 5. Z dotazníku k úrazu ze dne [datum] soud zjistil, že postižený zaměstnanec při plnění pracovních úkolů v důsledku hluku neslyšel zvukové znamení při pohybu bagru. 6. Z úředního záznamu o vysvětlení, které podal dne [datum] [jméno] [příjmení] policejnímu orgánu, soud zjistil, že dne [datum] utrpěl při plnění pracovních úkolů úraz tím, že jej povalil bagr řízený jiným zaměstnancem a přejel mu nohu. 7. Z úředního záznamu o vysvětlení, které podal dne [datum] [jméno] [příjmení] policejnímu orgánu, soud zjistil, že byl přítomen vzniku pracovního úrazu postiženého zaměstnance. Všichni zaměstnanci na stavbě byli poučeni, že se nemají pohybovat v blízkosti těžké techniky, ledaže komunikují s řidičem. 8. Z úředního záznamu o vysvětlení, které podal dne [datum] [jméno] [příjmení] policejnímu orgánu, soud zjistil, že byl přítomen vzniku pracovního úrazu postiženého zaměstnance. Všichni zaměstnanci na stavbě byli poučeni, že se nemají pohybovat v blízkosti těžké techniky, ledaže komunikují s řidičem. 9. Z úředního záznamu o vysvětlení, které podal dne [datum] [jméno] [příjmení] policejnímu orgánu, soud zjistil, že řídil bagr, jehož pohybem došlo k pracovnímu úrazu postiženého zaměstnance. Tohoto zaměstnance ve zpětném zrcátku neviděl. Všichni zaměstnanci na stavbě byli poučeni, že se nemají pohybovat v blízkosti těžké techniky, ledaže komunikují s řidičem. 10. Z vyúčtování zdravotní péče a rozpisu plateb za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalobkyně na nákladech léčení postiženého zaměstnance zaplatila 113 799, [částka]. 11. Z vyúčtování zdravotní péče a rozpisu plateb za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalobkyně na nákladech léčení postiženého zaměstnance zaplatila 2 640, [částka]. 12. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, a to do patnácti dnů od doručení této výzvy. Tuto výzvu žalobkyně doručila žalované dne [datum], jak vyplývá z doručenky. 13. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně znovu vyzvala žalovanou ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci. 14. Zaměstnanec žalované tedy dne [datum] při plnění pracovních úkolů pro žalovanou utrpěl úraz tím, že jej povalil bagr a přejel mu nohu. V důsledku hluku postižený zaměstnanec neslyšel zvukové znamení, které bagr vydával při pohybu zpět. Všichni zaměstnanci žalované byli před započetím práce poučeni, že se nemají pohybovat v blízkosti bagru, který se pohybuje, ledaže přitom komunikují s řidičem. Žalobkyně vynaložila na náklady léčení postiženého zaměstnance celkem 116 440, [částka]. Vůči žalované přitom dopisem ze dne [datum] uplatnila postižní pohledávku. 15. Z protokolu vyhotoveného policejním orgánem dne [datum] ani z vyrozumění policejního orgánu žalobkyni ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. 16. Podle § 102 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném do 29. 7. 2020, zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. 17. Podle § 102 odst. 5 písm. a) zák. práce při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí omezování vzniku rizik. 18. Podle § 3 písm. a) nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů, zhotovitel zajistí, aby při provozu a používání strojů a technických zařízení, nářadí a dopravních prostředků na staveništi byly kromě požadavků zvláštních právních předpisů dodržovány bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci stanovené v příloze [číslo] k tomuto nařízení. 19. Pokud je u stroje předepsáno zvláštní výstražné signalizační zařízení, je podle bodu I. odst. 3 přílohy [číslo] nařízení vlády č. 591/2006 Sb. signalizováno uvedení stroje do chodu zvukovým, případně světelným výstražným signálem. Po výstražném signálu uvádí obsluha stroj do chodu až tehdy, když všechny ohrožené fyzické osoby opustily ohrožený prostor; není-li v průvodní dokumentaci stroje stanoveno jinak, je prostor ohrožený činností stroje vymezen maximálním dosahem jeho pracovního zařízení zvětšeným o 2 m. Na nepřehledných pracovištích smí být stroj uveden do provozu až po uplynutí doby postačující k opuštění ohroženého prostoru všemi fyzickými osobami. 20. Podle § 269 odst. 1 zák. práce zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. 21. Podle § 269 odst. 4 zák. práce zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí. 22. Podle § 270 odst. 1 písm. a) zák. práce zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány. 23. Podle § 270 odst. 2 písm. a) zák. práce zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy. 24. Podle § 271d zák. práce účelně vynaložené náklady spojené s léčením přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil. 25. Podle § 271k odst. 1 zák. práce pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274). 26. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. 27. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 28. Žalovaná odpovídala postiženému zaměstnanci za újmu, kterou utrpěl pracovním úrazem dne [datum]. Na vzniku újmy se z poloviny podílelo porušení pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci postiženým zaměstnancem a z poloviny zaviněné porušení povinnosti žalované vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům spočívající v tom, že žalovaná nezajistila, aby v hlučném prostředí prací při odstraňování stavby jej