19 C 285/2021 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela dne [datum] se žalovaným jako úvěrovaným pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal je společně s úrokem ve výši 39 % p.a. a„ poplatkem za poskytnutí úvěru“ ve výši [částka] vrátit do [datum]. Žalovanému dále vznikla povinnost zaplatit žalobkyni„ poplatek“ ve výši [částka] za upomínku ze dne [datum],„ poplatek“ ve výši [částka] za upomínku ze dne [datum],„ náhradu nákladů“ za předání pohledávek za žalovaným k vymáhání ve výši [částka] a smluvní pokuty za porušení povinnosti předložit žalobkyni potvrzení o zaměstnání a potvrzení, že není účastníkem soudního řízení, ve výši po [částka], celkem tedy [částka]. Žalovaný však tyto dluhy ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum] nesplnil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] poukázala žalovanému částku ve výši [částka]. Dne [datum] zaplatil žalovaný žalobkyni [částka]. Žalobkyně však ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 3. 12. 2021, č.j. 19 C 285/2021 – 12, nenavrhla žádný důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení, že žalovaný prostřednictvím internetových stránek žalobkyně nabídl žalobkyni uzavření smlouvy o úvěru, kterou by se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný by se zavázal tyto peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 39 % p.a. a„ poplatkem za poskytnutí úvěru“ ve výši [částka] vrátit do [datum]. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. 4. [jméno] okolnost, že žalobkyně poukázala žalovanému částku ve výši [částka] poté, co jí žalovaný zaplatil [částka], nedostačuje k závěru, že žalovaný skutečně nabídl žalobkyni uzavření smlouvy o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, o jejichž poskytnutí měl žalovaný žádat, výši úroku a čas plnění povinnosti žalovaného poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem vrátit. 5. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši [částka], avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků do [datum]. 6. Nedošlo-li mezi účastníky řízení k uzavření smlouvy o úvěru, představovala částka ve výši [částka], kterou žalobkyně poskytla žalovanému, bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat (§ 2991 a § 1879 o.z.). Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši [částka]. 7. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky převyšující rozsah bezdůvodného obohacení, které žalovaný získal, tj. co do částky [částka]. 8. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. 9. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 31 % a žalovaný v rozsahu 69 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení [částka], zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši [částka], soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalovanému by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 38 %. Žalovanému však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.