20 C 156/2022-22 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala výživného pro neprovdanou matku ve výši 3 000 Kč měsíčně od [datum] s tvrzením, že s žalovaným mají syna [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum]. Žalobkyně žije s žalovaným v pronajatém bytě; nájemní smlouvu má uzavřenou žalovaný a žalobkyně mu na náklady spojené s bydlením přispívá 2 000 Kč měsíčně. Ostatní náklady na společnou domácnost nese žalobkyně. V lednu očekává narození dalšího dítěte; z předchozího vztahu má další čtyři děti, které byly svěřeny do péče její matky, aniž by bylo žalobkyni stanoveno výživné. Žalovaný má z předchozího vztahu syna, na kterého platí výživné 3 000 Kč měsíčně. Pobírá invalidní důchod ve výši 7 300 Kč a pracuje u pana V. [příjmení], kde si měsíčně vydělá 20 000 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena. 3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně a žalovaný mají společné dítě [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], oba jsou svobodní (prokázáno výpisy z centrální evidence obyvatel). Žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši 7 808 Kč (prokázáno sdělením ČSSZ). Žalobkyni byl v září a v říjnu 2022 vyplacen pouze rodičovský příspěvek po 13 000 Kč příspěvek na dítě určený na [jméno] [celé jméno žalovaného] po 1 130 Kč (prokázáno sděleními Úřadu práce [obec]). 4. Podle § 920 odst. 1 věty první o. z. není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. 5. Žaloba je nedůvodná, pokud jde o výživné požadované za období od [datum] dále, neboť dle shora citovaného ustanovení o. z. lze neprovdané matce přiznat výživné pouze do dvou let věku dítěte. Skutečnost, že žalobkyně v relativně brzké době očekává s žalovaným dalšího potomka je bez významu. 6. Soud však nemohl žalobě vyhovět ani ohledně výživného za období od [datum] do [datum]. Bylo prokázáno, že žalobkyně pobírá pouze rodičovský příspěvek a přídavky na dítě a žalovaný invalidní důchod. Žalobkyně neoznačila důkazy k tvrzení ohledně nákladů na bydlení a společnou domácnost ani ohledně dalšího výdělku žalovaného (přes výzvu soudu ani řádně neoznačila zaměstnavatele žalovaného). Přestože v tomto řízení jde o stanovení výživného, jedná se o sporné řízení ovládané projednací zásadou, v němž je aktivita ohledně tvrzení a důkazních návrhu na účastnících řízení. Soud si sám opatřil důkazy ohledně výše příjmů obou účastníků z dávek vyplácených Úřadem práce a Českou správou sociálního zabezpečení, které vyplývají z obsahu spisu a slouží k objasnění skutkového stavu (§ 120 odst. 2 o.s.ř.), nemohl však zcela suplovat úlohu účastníků řízení. Skutková zjištění, která soud v této věci učinil, pak nedostačují k tomu, aby žalovanému uložil platit žalobkyni výživné. Žalobu proto jako nedůvodnou zamítl. 7. Žalovanému, který byl ve věci zcela úspěšný, v souvislosti s tímto řízením dle obsahu spisu nevznikly žádné náklady, odtud výrok II.