20 C 21/2022-20 — Okresní soud v Kolíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení 1 510 Kč z titulu jízdného a přirážky k jízdnému. Uvedla, že žalovaná byla dne [datum] kontrolována revizorem Dopravního podniku [územní celek], a.s. a při kontrole bylo zjištěno porušení přepravních podmínek, neboť žalovaná se neprokázala platnou jízdenkou. Žalovaná je tak povinna zaplatit nejen jízdné ve výši 10 Kč, ale i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ač jí byla řádně doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“). Soud dle § 115a o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně výslovně souhlasila s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání; souhlas žalované se podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá, neboť nereagovala na výzvu k vyjádření k navrženému postupu. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě listin předložených účastníky. Po skutkové stránce dospěl soud z listin předložených účastníky k závěru, že žalovaná cestovala dne [datum] trolejbusem linky D městskou hromadnou dopravou v [obec], kde byla v 5:30 hodin kontrolována pověřeným kontrolorem Dopravního podniku [územní celek], a.s. Na místě kontroly nepředložila platný jízdní doklad ani nezaplatila jízdné s přirážkou, byl sepsán protokol o provedené kontrole [číslo] na němž byla žalovaná řádně identifikována. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno. Dále byla žalovaná vyzvána k zaplacení žalované částky. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o přepravě osoby dle § 2550 a násl. občanského zákoníku. Podle § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, když výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Z nákladů zastoupení žalobkyni náleží odměna zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a žaloba) po 200 Kč a náhrada hotových výdajů po 100 Kč za každý z úkonů. Dále má žalobkyně dle § 137 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů zastoupení advokátkou, která je plátcem DPH. Platebním místem je dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zástupkyně žalobkyně.