6 C 108/2021-24 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 70 048,67 Kč sestávající se z jistiny úvěru ve výši 69 248,11 Kč, poplatků ve výši 244 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 456,56 Kč, částky 10 092,96 Kč jako kapitalizovaného úroku z úvěru, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 15.1.2021 do 9.4.2021 ve výši 1 345,31 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 69 248,11 Kč od 10.4.2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 70 048,67 Kč od 10.4.2021 do zaplacení. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 1.12.2006 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované revolvingový úvěr čerpaný prostřednictvím úvěrové karty. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v měsíčních splátkách uvedených ve smlouvě. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením sjednaných splátek, proto byl úvěr zesplatněn. Žalovaná přes výzvy dluh neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 1.12.2006, výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě [číslo] výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 31.12.20, podacího archu a předžalobní výzvy k plnění ze dne 21.1.2021 bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu, na základě které poskytla žalobkyně žalované kreditní limit k čerpání úvěrového rámce ve výši 20 000 Kč, který byl navýšen na částku 70 000 Kč. V hlavě 10 § 3 úvěrových podmínek byla sjednána pro případ prodlení delšího než sedm dní smluvní pokuta ve výši 0,08 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení a v § 4 pro případ prodlení delšího než 6 měsíců smluvní pokuta ve výši 5 % z úvěru, s jehož splácením je v prodlení. Žalovaná od 1.12.2006 úvěr průběžně čerpala, ale v souladu se smlouvou nesplácela, proto dopisem ze dne 31.12.2020 vyzvala žalobkyně žalovanou ke splacení celého úvěru ve výši 76 531,68 Kč do 14 dnů. Před podáním žaloby byla žalovaná právním zástupcem žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky. 4. Ve smyslu § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud věc posuzoval podle dosavadních předpisů. 5. Podle § 497 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle přechodných ustanovení k zákonu č. 186/2020 Sb. dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Podle § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 8. Na základě provedených důkazů má soud za prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 497 a násl. obchodního zákoníku. Žalovaná neplnila smluvené podmínky a dostala se do prodlení s úhradou splátek. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaná dlužné splátky uhradila ve stanoveném termínu, případně později, proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně poplatku, smluvní pokuty, sjednaného úroku a úroku ve výši dle § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb. Nárok na úrok z prodlení je odůvodněn ust. § 1970 o.z. č. 89/2013 Sb. a vl. nař. č. 351/2013 Sb. 9. Výrok o nákladech řízení má oporu v § 142 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí přísluší náhrada nákladů řízení, spočívající v nákladech za uhrazení soudního poplatku ve výši 2 802 Kč dále náhrada nákladů právního zastoupení podle za tři úkony právní služby po 3 940 Kč dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a dále paušální náhrada hotových výdajů advokáta po 300 Kč za každý z úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.