6 C 145/2021-20 — Okresní soud v Kolíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 24 200 Kč s příslušenstvím s tím, že uzavřela se žalovanou rámcovou smlouvu o úvěru. Žalovaná na základě rámcové smlouvy požádala o čerpání finančních prostředků ve výši 20 000 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut a ta se jej zavázala uhradit včetně sjednaného úroku v devíti měsíčních splátkách po 2 577,78 Kč. Žalovaná nezaplatila první splátku splatnou dne 30.9. 2021. Žalobkyni tak vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes zaslanou upomínku. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Podle § 115a o.s.ř. bylo rozhodnuto bez projednání věci na základě předložených listinných důkazů. Svá tvrzení žalobkyně doložila rámcovou smlouvou o úvěru ze dne 26.7. 2021, potvrzením o čerpání úvěru ze dne 26.7. 2021, výpisy z účtu žalované za měsíce leden, březen, duben a červen 2021, přehledem financování a předžalobní upomínkou s podacím lístkem. Z těchto listinných důkazů zjistil soud tento skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 26.7. 2021 rámcovou smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Ve smlouvě byl pro případ prodlení sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % za každý den prodlení s tím, že úrokem bude úročena celá nesplacená část dílčího úvěru, včetně úroku sjednaného ve formě pevné částky (článek IV. odst. 3) dále bylo sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat zaplacení smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý dílčí úvěr, u kterého došlo k prodlení s úhradou (článek V. bod 3.6). Pro případ porušení smluvních povinností bylo dále sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat okamžité splacení pohledávek (čl. V. odst. 3.1). Žalovaná se zavázala úvěr ve výši 20 000 Kč včetně poplatku (pevného úroku) ve výši 3 200 Kč splatit v devíti měsíčních splátkách po 2 577,78 Kč počínaje 30.9. 2021. Žalovaná úvěr řádně nesplácela. Před podáním žaloby byla žalovaná právním zástupcem o zaplacení. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. V řízení žalobkyně prokázala existenci i výši sporné pohledávky. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaná dlužnou částku uhradila. Žalobkyni dále vznikl ve smyslu § 1970 o.z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše byla přiznána u jistiny ve výši sjednané ve smlouvě a u smluvní pokuty ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. V posuzované věci vznikly žalobkyni tyto náklady: za zaplacený soudní poplatek ve výši 968 Kč, dále náhrada nákladů právního zastoupení podle za tři úkony právní služby po 2 100 Kč dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrada hotových výdajů za tři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 1 512 Kč jako náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.