6 C 47/2022-82 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 354 325,18 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 29,93 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 19 238,47 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 354 325,18 Kč od 16.1. 2021 do zaplacení a s úrokem 10,9 % ročně z částky 295 101,08 Kč od 16.1. 2021 do zaplacení. Uvedla, že se žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO], dne 28.5. 2018 smlouvu o půjčce a konsolidaci, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 335 000 Kč, který se zavázal splatit v pravidelných 120 měsíčních splátkách po 4 596 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto v souladu se smluvními podmínkami úvěr ke dni 15.1. 2021 zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14.9. 2021 přešla pohledávka na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný přes upomínku dluh neuhradil. 2. Usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne 31.5. 2022 č.j. 6 C 47/2022-24 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení o tom, jakým způsobem žalovaný čerpal úvěr, jakou částku žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil a jakým způsobem původní věřitel posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. 3. Žalobkyně k výzvě sudu doplnila, že částka 335 000 Kč byla poukázána na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem částku 106 178,63 Kč. Předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela především z údajů v zákaznické kartě žalovaného a dále z údajů ve veřejných registrech. 4. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a uvedl, že předmětná smlouva o půjčce a konsolidaci je neplatná, neboť předchůdkyně žalobkyně nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. 5. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel dne 3.6. 2015 s [právnická osoba] rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb [právnická osoba], na jejímž základě banka poskytovala žalovanému bankovní služby. Tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. 6. Z návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce na konsolidaci [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný požádal dne 23.5. 2018 [právnická osoba] o poskytnutí půjčky ve výši 335 000 Kč na předčasné splacení jeho závazků. Úroková sazba měla činit 10,9 % a půjčka měla být vrácena ve 120 splátkách po 4 596 Kč. 7. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta a jeho přílohy se podává, že dne 23.5. 2018 žádal žalovaný o úvěr ve výši 335 000 Kč. V příloze k žádosti je uvedeno, že žalovaný je svobodný, žije sám, nemá žádnou vyživovací povinnost, vlastní dům, má příjem ze zaměstnání ve výši 36 000 Kč, platí měsíční splátky úvěrů ve výši 9 200 Kč. Dále se z protokolu podává, že byla provedena kontrola insolvenčního rejstříku, v databázi SOLUS nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti, v databázi BRKI/NRKI byla zjištěna jen pozitivní úvěrová historie. V protokolu je dále uvedeno, že deklarovaný příjem žalovaného 36 000 Kč předchůdkyně žalobkyně ověřila s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Zohlednila výdaje ve výši 25 735 Kč, z toho splátky stávajících úvěrů ve výši 17 901 Kč, výdaje na bydlení ve výši 3 924 Kč, výdaje na živobytí 3 410 Kč a ostatní výdaje 500 Kč. Následně k volným prostředků přičetla splátky konsolidovaných úvěrů ve výši 9 255 Kč. Podle vyhodnocení tedy žalovanému na splátku nové půjčky zbývá celkem 19 490 Kč a měl by být tedy schopen půjčku splácet. Na základě výše uvedeného byl dne 23. 5. 2018 úvěr schválen. 8. Z výpisu z účtu žalovaného u [právnická osoba] za červen 2015 se podává, že žalovanému byla poskytnuta půjčka ve výši 300 000 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného u [právnická osoba] za prosinec 2017 se podává, že žalovaný splácel půjčky v celkové výši 9 225 Kč. Z výpisu žalovaného u [právnická osoba] za leden 2018, že zůstatek žalovaného na účtu činil 18 359,52 Kč. Z výpisu žalovaného u [právnická osoba] za únor 2018 vyplývá, že žalovaný splácel půjčky ve výši 9 225 Kč, konečný zůstatek na účtu byl již jen 7 764,82 Kč. Z výpisu na účtu žalovaného za měsíc březen 2018 vyplývá, že konečný zůstatek činil již jen 1 797,37 Kč, dle výpisu z účtu za duben 2018 činil zůstatek na účtu žalovaného jen 9,65 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného u [právnická osoba] za měsíc květen 2018 se podává, že žalovanému na účet byla poskytnuta dne 28.5. 2018 půjčka ve výši 185 000 Kč a 150 000 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného u [právnická osoba] za měsíc červen 2018 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na tomto účtu žalovaného činil 6 656,58 Kč. 9. Z výzvy ze dne 26.12. 2020 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] vyzvala žalovaného k zaplacení částky 9 715,43 Kč s tím, že jinak bude úvěr zesplatněn. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.9. 2021 uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, z oznámení o zaplacení úplaty ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 21.9. 2021 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30.9. 2021 bylo zjištěno, že touto smlouvou postoupila společnost [právnická osoba] pohledávky, mimo jiné i pohledávku za žalovaným, jež je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému postupitelem písemně oznámeno dne 30.9. 2021. 11. Z předžalobní upomínky ze dne 18.2. 2022 a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byla právním zástupcem žalobkyně před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 441 642,83 Kč, a to nejpozději do 5.3. 2022. 12. Z usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 26.4. 2016 č.j. [číslo jednací] se podává, že žalovaný má vyživovací povinnost ke dvěma dětem narozeným v roce 2014 a v době od 1.3. 2015 do 7.5. 2016 měl též vyživovací povinnost k jejich matce. 13. Ze žaloby ve věci vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka], přehledu čerpání úvěru ve věci vedené pod touto spisovou značkou a z rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 10.1. 2022 č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru ze dne 12.5. 2015 se [právnická osoba], a.s. (později [právnická osoba] [anonymizována tři slova]), na jejímž základě čerpal částku 298 419,46 Kč. 14. Z odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 6.8. 2021, č.j. [číslo jednací] se podává, že žalovaný uzavřel dne 30.10. 2018 se [právnická osoba] s.r.o. smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. 15. Podle § 86 odst. 2 zák. č 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. V daném případě účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, dále jen o.z., kterou předchůdkyně žalobkyně uzavřela v postavení podnikatele, žalovaný v postavení spotřebitele. Přestože žalovaný uplatnil námitku neplatnosti až v průběhu řízení, po uplynutí tříleté lhůty od uzavření úvěrové smlouvy ve smyslu §87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., soud zkoumal, zda předchůdkyně žalobkyně jako věřitel řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Soud se tak řídil aktuální praxí soudů k výkladu ustanovení o porušení povinnosti poskytovatele prověřit úvěruschopnost spotřebitele a důsledků z toho vyplývajících. Podle článku 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách a spotřebitelském úvěru členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle článku 23 směrnice, členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí