6 C 7/2022-19 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 9 472 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný na úhradu úvěru ničeho neuhradil. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 4 000 Kč, poplatku za upomínky ve výši 450 Kč a 650 Kč, paušální částky na vymáhání ve výši 1 500 Kč, smluvních pokut v celkové výši 1 200 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 272 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby o zaplacení upomenut. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z posouzení úvěruschopnosti žadatele vyhotoveného žalobkyní se podává, že žalobkyně vycházela z měsíčního příjmu žalovaného ve výši 18 752 Kč doloženého výpisy z účtu. Dále bylo počítáno s výdaji na bydlení ve výši 5 576 Kč, osobními výdaji ve výši 5 764 Kč a jinými půjčkami ve výši 1 599 Kč. Rozdíl příjmů a výdajů tak činil 5 813 Kč. Při posuzování úvěruschopnosti a uzavírání žalovaného měla žalobkyně k dispozici scan občanského průkazu žalovaného, výpis z centrální evidence žalovaného, z něhož se podává, že ke dni 7.7. 2021 proti němu nebylo vedeno exekuční řízení. Před uzavřením smlouvy byly žalovanému poskytnuty podrobné informace o spotřebitelském úvěru. 4. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za měsíc květen 2021 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu činil 12 125,83 Kč, na účet přišlo v tomto měsíci celkem 46 497 Kč a odešlo 57 292,10 Kč, konečný zůstatek tedy činil 1 330,73 Kč, disponibilní zůstatek - 329,27 Kč. Z výpisu se podává, že velké množství plateb bylo poukázáno na účet CZ [webová adresa]. Dne 11.5. 2021 byla na uvedený účet poukázána platba ve výši 18 887 Kč od [právnická osoba] s.r.o. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za měsíc červen 2021 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil 1 330,73 Kč, na účet přišlo v tomto měsíci celkem 58 513 Kč a odešlo 52 928,08 Kč, konečný zůstatek tedy činil 6 915,65 Kč, disponibilní zůstatek - 199,35 Kč. Z výpisu se podává, že velké množství plateb z účtu odešlo na účet CZ [webová adresa]. V uvedeném měsíci na uvedený účet přišla žalovanému platba ve výši 18 617 Kč od [právnická osoba] 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 7.7. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč (článek 2.1) a žalovaný se zavázal úvěr vrátit do 30 dnů (článek 5.). Úroková sazba byla sjednána ve výši 39 % ročně (článek 4.1). V článku 4.4 je sjednán jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 272 Kč, který se v případě řádného splacení úvěru snižuje na částku 992 Kč. V článku 7.1 je sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ohledně částky, s níž je úvěrovaný v prodlení. Za porušení povinnosti předložit potvrzení o trvání zaměstnání vždy nejpozději k 3. dni příslušného kalendářního měsíce byla sjednána smluvní pokuta ve výši 15 % z jistiny poskytnutého úvěru a dále za porušení povinnosti úvěrovaného předložit nejpozději do pěti pracovních dnů od uzavření smlouvy potvrzení okresního (obvodního) soudu dle místa pobytu ne starší tří měsíců, že proti němu nejsou vedena soudní řízení, smluvní pokuta ve výši 15 % z jistiny poskytnutého úvěru (článek 7.2). Dále byl sjednán poplatek za první upomínku ve výši 450 Kč, poplatek ve výši 650 Kč za druhou upomínku a poplatek ve výši 1 500 Kč za náklady spojené s předáním a úhradou ceny za vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury [právnická osoba] (článek 7.4). 6. Z potvrzení o platbě vystaveného [právnická osoba] se podává, že dne 2.7. 2021 byla na účet žalobkyně zaslána částka 1 Kč z účtu [bankovní účet] se zprávou pro příjemce [celé jméno žalovaného]. Z potvrzení o platbě vystaveného [právnická osoba] se podává, že dne 7.7. 2021 byla z účtu žalobkyně na účet [bankovní účet] poukázána částka 4 000 Kč se zprávou pro příjemce„ simlepujcka splatnost 09.08.2021“. 7. Žalovaný byl k uhrazení dluhu vyzván upomínkami ze dne 17.8. 2021, 30.8. 2021 a 14.9. 2021. 8. Podle § 86 odst. 2 zák. č 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. V daném případě účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, dále jen o.z., kterou žalobkyně uzavřela v postavení podnikatele, žalovaný v postavení spotřebitele. Přestože žalovaný byla v řízení nečinný a neuplatnila námitku neplatnosti smlouvy ve smyslu §87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., soud zkoumal, zda žalobkyně jako věřitel řádně prověřila úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Soud se tak řídil aktuální praxí soudů k výkladu ustanovení o porušení povinnosti poskytovatele prověřit úvěruschopnost spotřebitele a důsledků z toho vyplývajících. Podle článku 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách a spotřebitelském úvěru členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle článku 23 směrnice, členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. 11. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3. 2020 ve věci C -679/18 jejímž předmětem je rozhodnutí o předběžné otázce k výkladu článků 8 a 23 výše uvedené směrnice, žádost o rozhodnutí byla podána rozhodnutím Okresním soudem v Ostravě ze dne 25.10. 2018 Soudní dvůr dospěl k závěru, že„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Z daného tedy vyplývá, že soudy zkoumají splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele z úřední povinnosti a její porušení pak posuzují podle § 588 zákona č. 89/2010 Sb., o.z., podle kterého soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č.j. 1 As 30/2015-39 publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015). 13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání,