6 C 92/2022-15 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 600 Kč se zákonným z prodlení od 17. 11. 2020 do zaplacení. Uvedl, že jakožto správce pozemní komunikace rozhodl o tzv. blokovém čištění konkrétních pozemních komunikací s uvedením data a místa, kdy bude dočasně zakázáno z tohoto důvodu stání silničních vozidel na dané komunikaci. Žalovaný dne 10. 9. 2020 nechal umístěno vozidlo [registrační značka], jehož je provozovatelem, na Jiráskově náměstí v [obec], a to i přes vydaný zákaz stání na daném místě a v daném čase. Žalobci tak vznikly v souvislosti s tímto protiprávním jednáním žalovaného náklady na odstranění této překážky blokového čištění ve výši 1 600 Kč. Tuto částku žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] ze dne 2. 11. 2020 splatnou dne 2. 11. 2020, kterou žalovaný ani přes upomínku neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena. Soud rozhodl v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. Po skutkové stránce dospěl soud z listin předložených účastníky k závěru, že Městský úřad v Kolíně jako silniční správní úřad rozhodl veřejnou vyhláškou – opatřením přechodné povahy ze dne 22. 1. 2020 č.j. [spisová značka] [číslo] o dočasném zákazu státní na Jiráskově náměstí dne 10. 9. 2020 a stanovil přechodnou úpravu provozu na uvedené místní komunikaci spočívající v umístění přechodného dopravního značení Zákaz stání. Žalovaný zákaz státní nerespektoval a dne 10. 9. 2020 parkoval osobní automobil Renault [registrační značka] na Jiráskově náměstí. Žalobce za odtah vyúčtoval žalované fakturou [číslo] splatnou dne 2. 11. 2020 částku 1 600 Kč. Tato částka odpovídá ceně za jeden úplný dotah dle článku 5 bod 3 Smlouvy o provozu odtahové služby uzavřené mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] – [právnická osoba] [obec], [IČO], dne 9. 10. 2018. Podle § 19a odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a odstraňování jejich následků. V opatření obecné povahy silniční správní úřad stanoví rovněž přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu. Podle § 19b odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Podle § 19b odst. 2 věta druhá zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a žalovanému dle § 19b odst. 2 věta druhá zák. č. 13/1997 Sb. uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 600 Kč. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále náhrada nákladů zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Jedná se o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Žalobci náleží náhrada za tři úkony právní po 200 Kč, dále na paušální náhradu hotových výdajů advokáta po 100 Kč za každý z úkonů právní služby a 189 Kč jako náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.