10 C 87/2021-176 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24. 11. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 204 674 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání předmětu spoluvlastnictví žalovanou nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Žalobu odůvodnila mj. tím, že žalobkyně a žalovaná měli spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/2 k pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa], a pozemku [parcelní číslo], to vše v obci a k. ú. [obec], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kolín. Žalovaná užívala výše uvedené nemovitosti spolu s členy své rodinné domácnosti a odmítla jejich užívání žalobkyní. Žalobkyně již vůči žalované dříve vedla spor o vydání bezdůvodného obohacení za užívání těchto nemovitostí od 1. 5. 2017 do 26. 11. 2018 (sp. zn. [spisová značka]), které jí bylo přiznáno rozsudkem Krajského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací], nyní proto požadovala bezdůvodné obohacení za další období, kdy žalovaná nemovitosti užívala nad rámec svého podílu, tj. za období od prosince 2018 do března 2021. V průběhu řízení [spisová značka] byl pro účely stanovení výše bezdůvodného obohacení žalované vypracován [titul] [jméno] [příjmení] znalecký posudek, který určil výši nájemného uvedených nemovitostí jako celku za rok 2018 na částku 13 500 Kč měsíčně. Žalobkyně proto dospěla k závěru, že výše nájemného by za rok 2019 činila 14 200 Kč měsíčně, za rok 2020 14 900 Kč měsíčně a za rok 2021 15 600 Kč měsíčně. Žalobkyně proto za použití těchto částek v poloviční výši (tj. výši svého spoluvlastnického podílu) dospěla k částce bezdůvodného obohacení za období prosinec 2018 2021 na částku 204 674 Kč, kterou po žalované požadovala spolu s náhradou nákladů řízení. Žalovaná uvedenou částku neuhradila ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaná navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že spolu s žalobkyní spoluvlastnila nemovitosti zapsané na listu vlastnictví [číslo] v k. ú. [obec]. Nesouhlasila však s tvrzením, že uvedené nemovitosti nadužívala, příp. že je užívaly děti žalované, když právě z důvodu předešlého nároku na bezdůvodné obohacení ze strany žalobkyně došlo k ukončení užívání nemovitostí dětmi žalované. Žalovaná namítala, že spoluvlastnický podíl byl na žalobkyni převeden účelově [titul] [jméno] [příjmení], [titul], dále že žalovaná o užívání nemovitostí nikdy zájem neprojevila a žalovaná jí nikdy v užívání nebránila. Žalovaná dále namítala, že se snažila s žalobkyní věc vyřešit smírně, snažila se o společný prodej, kdy již měla domluveného kupce, avšak žalobkyně o toto zájem neměla a soud tak nařídil prodej nemovitostí v rámci exekučního řízení. 3. K vyjádření žalované žalobkyně podala repliku, v níž uvedla, že převod spoluvlastnického podílu k nemovitostem ze strany [titul] [příjmení] na žalobkyni účelový nebyl, neboť k němu došlo až poté, co byl žalované [příjmení] [příjmení] odkup marně nabízen. Žalobkyně též o užívání nemovitostí zájem projevila, nicméně žalovaná jí sdělila, že nemovitosti nejsou vhodné pro více než jednu rodinu a byla připravena jí vyklidit pouze dva malé (dětské) pokoje bez hygienického zařízení a kuchyně. Žalovaná dále nikdy žalobkyni neinformovala o tom, že by se děti žalované z nemovitostí odstěhovaly či že žalovaná již nenadužívá převážnou část nemovitostí, nadto syn žalované [jméno] [příjmení] má zde dle živnostenského rejstříku vedeno sídlo svého podnikaní. Co se týče prodeje nemovitostí, žalovaná žalobkyni nikdy nepředstavila konkrétního kupce ani návrh kupní smlouvy. 4. Soud provedl veškeré důkazy, jež považoval po skutkové i právní stránce za potřebné pro své rozhodnutí. Po postupu dle ust. § 132 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) byl prokázán následující skutkový stav: Z výzvy k úhradě bezdůvodného obohacení ze dne 13. 4. 2021 včetně podacího archu soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k uhrazení částky 205 650 Kč představující bezdůvodné obohacení žalované za nadužívání pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa], a pozemku [parcelní číslo], to vše v obci a k. ú. [obec]. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 5. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě částky 205 650 Kč coby bezdůvodného obohacení s tím, že jinak žalobkyně přistoupí k soudnímu vymáhání. Ze sdělení k vyjádření ze dne 29. 7. 2021 soud zjistil, že žalobkyně rozporovala tvrzení žalované o tom, že bezdůvodné obohacení nevzniklo, dále uvedl, že od žalované doposud neobdrželi žádnou výzvu ke společnému prodeji nemovitosti. Dále s ohledem na skutečnost, že žalovaná v mezidobí podala k Okresnímu soudu v Kolíně návrh na výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti, když v souvislosti s tímto vznikly žalované náklady ve výši 14 770 Kč a žalobkyni náklady ve výši 13 794 Kč, byly náklady žalované započteny oproti nákladům žalobkyně s tím, že zbylá částka 976 Kč byla započtena oproti pohledávce z bezdůvodného obohacení (205 650 Kč) na celkovou částku 204 674 Kč. Z výpisu z živnostenského rejstříku pro žalovanou a jejího syna [jméno] [příjmení] ze dne 24. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaná a její syn měli shodně ke dni 24. 2. 2022 vedenou adresu sídla svých živností na adrese [adresa žalované]. Podle žalované se jedná v podstatě o adresy formální, když ona sama v podstatě nepodniká a její syn v předmětných nemovitostech dlouhodobě nebydlí ani nepodniká. Z výpisů z CEO žalované a jejího syna [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaná i její syn měli oba shodně k 28. 6. 2022 vedenou adresu trvalého pobytu na adrese [adresa žalované]. Z výpisu z katastru nemovitostí k listu vlastnictví [číslo] soud zjistil, že ke dni 24. 2. 2022 byly žalobkyně a žalovaná spoluvlastnicemi pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa], a pozemku [parcelní číslo], to vše v obci a k. ú. [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kolín. Dále soud zjistil, že na základě usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 19. 4. 2021, [číslo jednací] [anonymizováno] [rok], které nabylo právní moci dnem 30. 6. 2021, byl pro obě uvedené nemovitosti nařízen výkon rozhodnutí prodejen nemovitosti. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 11. 10. 2019, č. j. [číslo jednací], a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2020, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalobkyně se v řízení vedeném u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka] vzájemnou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 126 000 Kč představující bezdůvodné obohacení za užívání nemovitostí – pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa], a pozemku [parcelní číslo] – nad míru svého spoluvlastnického podílu, a to v období od 1. 5. 2017 do 26. 11. 2018. Soud 1. stupně tento požadavek žalobkyně zamítl, dílem proto, že v období do 26. 11. 2017 nebyla žalobkyně vlastníkem těchto nemovitostí, dílem proto, že shledal, že žalobkyně o užívání nemovitostí nestála, a proto jí žádná náhrada nepřísluší. K odvolání žalobkyně odvolací soud změnil rozsudek soudu 1. stupně tak, že žalobkyni přiznal bezdůvodné obohacení ve výši 80 603,33 Kč za nemožnost užívat tyto nemovitosti v období od 27. 11. 2017 do 26. 11. 2018. V rámci odůvodnění vyšel ze skutkového závěru, že žalovaná bránila žalobkyni v užívání nemovitostí, přičemž zároveň užívala v tomto období celý dům, což dovodil z fotodokumentace připojené ke znaleckému posudku [titul] [příjmení]. Svůj právní závěr pak odvolací soud založil na názoru, že pro vznik bezdůvodného obohacení není rozhodné, zda se žalobkyně domáhala možnosti užívat společně vlastněnou věc nebo zda ji neužívala dobrovolně; rozhodující je pouze vznik újmy na straně vyloučeného spoluvlastníka. Odvolací soud dále ani neshledal v jednání účastníků řízení rozpor s dobrými mravy. Z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 4. 2022, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že dovolání žalované bylo odmítnuto s tím, že jednání účastníků řízení nenaplňuje podmínku mimořádných důvodů, pro něž by bylo zapotřebí jednání žalobkyně a [titul] [jméno] [příjmení], [titul], odepřít ochranu pro rozpor s dobrými mravy. Taktéž přisvědčil závěru odvolacího soudu o tom, že vůle (ne) užívat společnou věc není pro vznik bezdůvodného obohacení rozhodující. Ze znaleckého posudku [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 5. 8. 2020 na čl. 351-380 soud zjistil, že nájemné pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa], a pozemku [parcelní číslo] v roce 2017 činilo dle odhadu znalce 12 800 Kč měsíčně a v roce 2018 13 500 Kč měsíčně. Z přiložené fotodokumentace dále soud zjistil, že ke dni 16. 7. 2020 (datum místního šetření znalce) se po celém domě i přilehlém pozemku nacházely věci žalované, zejména nábytek, květiny či elektrospotřebiče, a to v každé místnosti včetně pokojů v podkroví. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 18. 12. 2021 [číslo] 2021 (ze spisu zdejšího soudu 20 E 5/2021), resp. z fo