10 C 97/2022-52 — Okresní soud v Kolíně

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalovaným uložena společná a nerozdílná povinnost zaplatit 566 631,90 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 34 668,9 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 24 621,24 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 589 112,8 Kč od 31. 8. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že se jedná o nesplacený úvěr vzniklý ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanými dne 5. 2. 2019. Soud dne 19. 10. 2022 vydal elektronický platební rozkaz, [číslo jednací], s nímž byla spojena výzva podle § 114b o.s.ř. oběma žalovaným, aby se v případě podání odporu ve lhůtě 30 dnů od uplynutí lhůty k podání odporu vyjádřili ve věci samé k žalobě, která jim byla doručena spolu s platebním rozkazem. S výzvou bylo spojeno též poučení o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení. Platební rozkaz byl žalovanému [číslo]) doručen do vlastních rukou dne 26. 10. 2022, žalované [číslo]) dne 24. 10. 2022. Žalovaná [číslo]) podala proti výše uvedenému platebnímu rozkazu odpor, a to dne 1. 11. 2022. Žalovaná [číslo]) posléze ve svém vyjádření ze dne 14. 11. 2022 uvedla, že nárok žalobkyně co do základu i výše uznává, pouze žádala o povolení splácení dluhu ve splátkách a odpuštění náhrady nákladů řízení s tím, že její majetková situace by jí neumožnila takto vysokou částku zaplatit ve standardní třídenní lhůtě k plnění. K výzvě soudu doložila, že nevlastní žádný majetek větší hodnoty, měsíčně na výdajích za bydlení utratí nejméně cca 13 000 Kč, dále hradí synovi ubytování za účelem studia na VŠ ve výši 3 000 Kč měsíčně a též splácí jinou půjčku u žalobkyně měsíčně ve výši 4 500 Kč; její čistý měsíční příjem činí cca 16 240 Kč, dále dostává od svých prarodičů příspěvek na bydlení cca 8 000 Kč měsíčně, od žalovaného [číslo]) pro syna výživné ve výši 3 000 Kč. Ve vyjádření ze dne 2. 1. 2023 žalobkyně souhlasila s návrhem žalované [číslo]) ohledně výše splátek a podmínek splácení tak, že žalovaná [číslo]) by byla povinna splácet dluh v měsíčních splátkách po 7 000 Kč pod ztrátou výhody splátek s tím, že v případě řádného splácení by nepožadovala po žalované [číslo]) náhradu nákladů řízení. Podle ustanovení § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který proti němu žalobou uplatňování, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Žalovaný [číslo]) se po podání odporu žalovanou [číslo]) nevyjádřil ve smyslu § 114b o.s.ř. ve stanovené 30 denní lhůtě, která marně proběhla dnem 13. 12. 2022, proto má soud za to, že jsou splněny všechny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání fikcí. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že žalovaný [číslo]) nárok uplatněný žalobou uznává, žalovaná [číslo]) uplatněný nárok uznala výslovně. Soud tak proto na základě tohoto uznání (fikcí) s odkazem na ustanovení § 114b o.s.ř. ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o.s.ř. v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Soud tak uložil žalované [číslo]) povinnost zaplatit dlužnou částku v souladu s § 160 odst. 1 věta druhá o. s. ř. ve splátkách s ohledem na návrh žalované [číslo]), její postoj k žalované částce a její sociální situaci. Výši splátek soud stanovil na jedné straně s ohledem na dohodu žalobkyně s žalovanou [číslo]). Vůči žalovanému [číslo]) pak určil lhůtu k plnění standardní dle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud nenařizoval dle § 153a odst. 4 o. s. ř. jednání a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, na náhradě nákladů řízení přiznal celkem částku 62 160,4 Kč, a to za zaplacený soudní poplatek ve výši 22 666 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 31 740 Kč za 3 úkony právní služby po 10 580 Kč, za tři režijní paušály po 300 Kč, 21 % DPH ve výši 6 854,4 Kč dle §§ 7, 11, 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., dle § 137 odst. 3 o.s.ř. S ohledem na postoj žalované [číslo]) k žalované částce, její majetkové situaci, když bylo prokázáno, že její příjem je v podstatě celý použit na životní náklady a splácení dalšího úvěru u žalobkyně, a zároveň za situace, kdy i žalobkyně s ohledem na majetkovou situaci žalované [číslo]) souhlasila se splácením dluhu žalovanou [číslo]) ve splátkách, soud v souladu s § 160 odst. 1 věta druhá o.s.ř. stanovil žalované [číslo]) lhůtu ke splacení nákladů řízení žalobkyni na 1 rok. Nad výše uvedené je navíc zjevné, že žalovaná [číslo]) by nebyla schopna náhradu nákladů ve standardní lhůtě k plnění uhradit, když i ohledně žalované částky se dohodla s žalobkyní na splátkách ve výši 7 000 Kč měsíčně jakožto maximální možné. Ke stanovení delší lhůty splatnosti soud přistoupil též proto, že žalobkyně podmiňovala odpuštění náhrady nákladů řízení řádným splacením žalované částky, což je však konstrukce, kterou zákon soudu do výroku rozhodnutí neumožňuje včlenit, neboť ten zná pouze možnost (částečného) přiznání či nepřiznání náhrady nákladů. Odložení splatnosti náhrady nákladů však nebrání žalobkyni později žalované [číslo]) tento dluh prominout podle § 1995 a násl. o.z.