11 C 141/2023-38 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky 17 000 Kč z důvodu dluhu na nájemném za užívání bytu za měsíce červenec a srpen 2022. Uvedl, že žalobce je vlastníkem bytu v budově [adresa] ve [obec]. Žalobce s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o nájmu bytu, dle které přenechal žalovanému k užívání uvedený byt o velikosti 2+1 a žalovaný se zavázal platit nájemné ve výši 9 000 Kč měsíčně. Žalovaný nehradil nájemné řádně, kdy za měsíc duben 2022 dluží částku 8 000 Kč a za měsíce květen až srpen 2022 již nezaplatil ničeho. Vzhledem ke složené kauci 27 000 Kč, která byla započtena na nájem nejdříve splatný, dluží žalovaný částku 17 000 Kč, tedy 8 000 Kč za měsíc červenec 2022 a 9 000 Kč za měsíc srpen 2022. Přes výzvu žalobce žalovaný dlužnou částku neuhradil. Žalobce dále požadoval zákonný úrok z prodlení jdoucí z jednotlivých dlužných částek od splatnosti do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Svá tvrzení žalobce doložil smlouvou o nájmu bytu uzavřenou mezi účastníky dne [datum], informativním výpisem z katastru nemovitostí – informace o pozemku a upomínkou ze dne [datum]. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky v budově [adresa] v ulici [ulice], ve [obec], kterou pronajal žalovanému na dobu určitou od [datum] do [datum] Smlouvou byl dohodnut měsíční nájem v celkové výši 9 000 Kč a úhrada 1 200 Kč za vodné. Dále byla ve smlouvě ujednána vratná kauce ve výši tří nájmů, tedy 27 000 Kč, která byla zaplacena v hotovosti v den podpisu nájemní smlouvy. Po započtení vratné kauce na dluh žalovaného za období duben až srpen 2022, dluží žalovaný na nájmu za uvedený byt částku 8 000 Kč za měsíc červenec 2022 a částku 9 000 Kč za měsíc srpen 2022, celkem tedy 17 000 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky upomínkou právního zástupce žalobce ze dne [datum]. Dle ust. § 2201 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ust. 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobce uzavřel s žalovaným nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 a násl. o.z. na dobu určitou. Žalobce listinnými důkazy prokázal výši dlužného nájemného za měsíce červenec a srpen 2022 ve výši 17 000 Kč. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaný úhradu za užívání bytu za rozhodné období zaplatil, proto soud žalobě v souladu s ustanovením § 2201 a 2246 o.z. vyhověl, včetně nároku na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl.nř. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby advokáta ve věci po 1 780 Kč a jeden úkon ve výši 890 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhl., cestovné k jednání ze [obec] do [obec] a zpět automobilem Škoda Kodiaq v celkové výši 2 563 Kč, náhradu za ztrátu času v souvislosti s cestami za 4 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 3 vyh.č. 177/1996 Sb., 21% DPH advokáta ve výši 2 182,53 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, tedy celkem 13 575,53 Kč. Soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.