12 C 139/2023-29 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 45 523,19 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná se jej zavázala vrátit spolu se sjednanými úroky ve sjednaných splátkách. Žalovaná však ani přes výzvy dlužnou částku neuhradila. 2. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř., když účastníci po výzvě soudu dle § 101 odst. 4 nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 17. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru ve výši 50 000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit ve splátkách po 843 Kč měsíčně spolu se sjednanými úroky. 4. Z oznámení o zesplatnění úvěru z 16. 11. 2022 bylo zjištěno, že z důvodu neplnění smlouvy žalobce úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k plnění dlužné částky. 5. Z předžalobní upomínky ze dne 30. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky nejpozději do 7 dnů. 6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel podle § 2048 o. z. požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, kterou se žalovaná zavázala zaplatit poskytnutý úvěr spolu se sjednanými úroky ve splátkách sjednaných ve smlouvě. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila, soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky a dále s úroky z prodlení v souladu s § 1968 o. z. dle vl. nař. 351/2013 Sb. 10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. v souladu s § 14b zák. č. 177/1996 Sb. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za 3 úkony právní služby v tarifní hodnotě po 2 940 Kč, 3 režijní paušály po 300 Kč, 21 % DPH advokáta dle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 822 Kč, tedy celkem 13 583,20 Kč. V této výši byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána.