12 C 315/2022-60 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 26 180 Kč s příslušenstvím z důvodu, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvy o úvěru ve výši 8 000 Kč a 11 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednanými úroky ve sjednaných splátkách. Žalovaný svůj závazek nesplnil, ocitl se v prodlení. Úvěry se staly splatným 22. 9. 2017 a 6. 12. 2019 Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. 2. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř., když účastníci po výzvě soudu dle § 101 odst. 4 nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem. 3. Ze smluv o půjčce ze dne 12. 8. 2016 a 30. 5. 2016 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 8 000 Kč a 11 000 Kč, které se žalovaný zavázal zaplatit ve sjednaných splátkách spolu se sjednanými poplatky. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dne 7. 5. 2020. 5. Z předžalobní upomínky ze dne 7. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky. 6. Účastníci nenavrhovali žádné další důkazy a shora provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné a zcela postačující k rozhodnutí ve věci. 7. Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému 2 úvěry v souladu s o. z. ve výši 8 000 Kč a 11 000 Kč, které se žalovaný zavázal zaplatit spolu se sjednanými úroky a poplatky, a to ve splátkách. Žalovaný neplnil svoji povinnost vyplývající ze smluv, splátky nehradil a úvěry se tak staly splatné. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k uhrazení dlužné částky, žalovaný však na výzvu nereagoval, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku spolu se zákonnými úroky z prodlení v souladu s § 1968 a 1970 o. z. dle vl. nař. 351/2013 Sb. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to odměnu za 3 úkony právní služby v tarifní hodnotě po 2 180 Kč, 3 režijní paušály po 300 Kč, 21% DPH advokáta dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 309 Kč, tedy celkem 10 311,40 Kč. V této výši byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána.