12 C 35/2023-36 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 22 486 Kč s příslušenstvím z důvodu, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvy o spotřebitelských úvěrech ve výši 26 000 Kč a 35 000 Kč, které se žalovaný zavázal zaplatit ve sjednaných splátkách dle sjednaných podmínek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byly pohledávky za žalovaným postoupeny žalobci. Žalobce touto žalobou pak po žalovaném požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. 2. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř., když účastníci po výzvě soudu dle § 101 odst. 4 nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 11. 10. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO] poskytl žalovanému úvěr ve výši 26 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit v 78 týdenních splátkách po 638 Kč spolu se sjednanými úroky a poplatky. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 5. 7. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO] poskytl žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po 1 064 Kč spolu se sjednanými úroky a poplatky. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO] postoupil pohledávky za žalovaným žalobci, postoupení bylo žalovanému oznámeno dne 7. 1. 2022. 6. Z předžalobní upomínky ze dne 6. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky do 21. 5. 2022. 7. Účastníci nenavrhovali žádné další důkazy a shora provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné a zcela postačující k rozhodnutí ve věci. 8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěry ve výši 26 000 Kč a 35 000 Kč, které se žalovaný zavázal zaplatit spolu se sjednanými úroky a poplatky, a to ve splátkách. Žalovaný neplnil svoji povinnost vyplývající ze smluv, splátky nehradil a úvěry se tak staly splatnými. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k uhrazení dlužné částky, žalovaný však na výzvu nereagoval, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku spolu se zákonnými úroky z prodlení v souladu s § 1968 o. z. dle vl. nař. 351/2013 Sb. 10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. v souladu s § 14b zák. č. 177/1996 Sb. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za 3 úkony právní služby v tarifní hodnotě po 300 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, 21 % DPH advokáta dle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 900 Kč, tedy celkem 2 352 Kč. V této výši byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána.