14 C 275/2023-26 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal zaplacení 28 825 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 525 Kč od 27. 1. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 240 Kč od 2. 9. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 995 Kč od 12. 11. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 865 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení jakožto příspěvku do garančního fondu žalobce (dále jen„ příspěvek“) za osobní automobil s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], provozovaný od dne 3. 4. 2019 do 26. 6. 2019, tedy po dobu 85 dní, dále ode dne 27. 6. 2019 do 30. 9. 2019, tedy po dobu 96 dní, dále ode dne 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020, tedy po dobu 123 dní, a dále ode dne 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020, tedy po dobu 121 dní, bez pojištění odpovědnosti. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Podáním ze dne 31. 10. 2023 vzal žalobce žalobu zpět co do částky 15 000 Kč s tím, že žalovaná dne 25. 10. 2023 žalobci uhradila částku 15 000 Kč, kterou žalobce započetl na úhradu jistiny 5 525 Kč (nárok č. 1), na úhradu jistiny 6 540 Kč (nárok č. 2) a na částečnou úhradu jistiny ve výši 2 635 Kč (nárok č. 3). 4. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaná nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 5. Ohledně skutkového stavu dospěl soud na základě předložených listin k závěru, že žalovaná byla v období od 27. 6. 2019 do 31. 5. 2020 vlastníkem osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód] (prokázáno kupní smlouvou o prodeji motorového vozidla ze dne 3. 9. 2017). K tomuto vozidlu, ač bylo vedeno dle registru vozidel jako provozované, nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce opakovaně žalovanou vyzval k úhradě příspěvku nepojištěných, ta však nijak nereagovala a do podání žaloby neuhradila na pohledávku ničeho (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 12. 12. 2019, výzvou k úhradě ze dne 18. 6. 2020, výzvou k úhradě ze dne 28. 8. 2020, výzvou k úhradě ze dne 29. 10. 2020, upomínkou ze dne 19. 2. 2020, upomínkou ze dne 23. 9. 2020, upomínkou ze dne 9. 12. 2020, upomínkou ze dne 11. 2. 2021). Žalovaná byla řádnou předžalobní upomínkou vyzvána k plnění i právním zástupcem žalobce (prokázáno předžalobními upomínkami ze dne 11. 11. 2022 vč. podacího archu). 6. V posuzovaném případě žalovaná jakožto vlastník shora specifikovaného motorového vozidla provozovala toto vozidlo ve výše uvedených obdobích bez pojištění odpovědnosti, čímž porušila svou povinnost dle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), tj. povinnost pojištění odpovědnosti vozidla. V souvislosti s porušením uvedené povinnosti vznikl žalobci vůči žalované nárok na úhradu příspěvku, jehož výše se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla povinnost porušována, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 1, 3 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“). V posuzovaném případě nebylo vozidlo pojištěno celkem 425 dní, výše denní sazby příspěvku u tohoto vozidla činí 65 Kč. Celková výše příspěvku tak činí 27 625 Kč. Dále žalobci vznikl nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každou zaslanou výzvu k úhradě (každé období porušování), tj. v posuzovaném případě na částku 1 200 Kč (§ 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). V posuzovaném případě činí tedy celková výše příspěvku 27 625 Kč, náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek 1 200 Kč. 7. Podle § 96 odst. 1, 2 věty první o.s.ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 8. Žalobce vzal v průběhu řízení návrh zčásti, a to co do částky 15 000 Kč, zpět. V souladu s § 96 odst. 2 o.s.ř. proto soud řízení v této části výrokem I. zastavil. Předmětem řízení tak nadále zůstalo zaplacení částky 13 825 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 525 Kč od 27. 1. 2020 do 25. 10. 2023 ve výši 2 071 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 240 Kč od 2. 9. 2020 do 25. 10. 2023 ve výši 1 621 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 995 Kč od 12. 11. 2020 do 25. 10. 2023 ve výši 1 948 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 360 Kč od 26. 10. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 865 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 9. Jelikož žalovaná dosud žalobci neuhradila zbylou část žalované částky včetně požadovaného příslušenství, soud proto s ohledem na shora uvedené rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. Částečné zastavení řízení bylo zaviněno chováním žalované, jež v průběhu řízení žalobci uhradila částku ve výši 15 000 Kč. Ve zbylé části žaloby byl žalobce plně úspěšný, proto mu náleží plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) 1 154 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 252 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 2 606 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.