14 C 352/2022-24 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaný a právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], uzavřeli dne 17. 5. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Před uzavřením smlouvy poskytovatel úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného především dotazy na majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, které ověřil poskytnutými doklady, jmenovitě pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní smlouvou, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit smluvnímu věřiteli celkem částku ve výši 83 281 Kč v 18 měsíčních splátkách po 4 627 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 17. 11. 2020. Celkovou částku tvoří jistina (45 000 Kč) a poplatek sestávající se z pevného úroku (11 028 Kč) s úrokovou mírou ve výši 29 % ročně, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení (15 017 Kč) a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení (9 914 Kč) a pojistného. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 29. 5. 2020 a celkem na dluh uhradil 55 630 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 uzavřené mezi původním věřitelem ([právnická osoba]) a žalobcem došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobce požadoval zaplatit částku 27 374,5 Kč jakožto dlužnou jistinu původního dluhu (17 132,58 Kč) a dlužný poplatek (10 241,92 Kč), dále kapitalizovaný úrok ve výši 6 031,14 Kč (29 % ročně z částky 17 132,58 Kč od 29. 6. 2020 do 28. 1. 2022), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 755,49 Kč (10 % ročně z částky 17 132,58 Kč od 29. 6. 2020 do 28. 1. 2022), úrok ve výši 29 % ročně z částky 17 132,58 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 132,58 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvy dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. K projednání věci soud nařídil jednání. Žalobce se omluvil a výslovně souhlasil s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, přestože k němu byla řádně a včas předvolána. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav: 5. Žalovaný a poskytovatel úvěru ([právnická osoba]) uzavřeli 17. 5. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] sjednali výši úroků, výši pravidelných měsíčních splátek, výši pojistného (2 322 Kč za období trvání smlouvy) a další smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 17. 5. 2019). Před uzavřením smlouvy poskytovatel úvěru zkoumal schopnost žalovaného splácet zápůjčku především na základě údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o zápůjčku, které žalovaný dále doložil pracovní smlouvou a výplatními páskami. Takto bylo zjištěno, že žalovaný měl v době poskytnutí zápůjčky čistý měsíční příjem 34 166 Kč, výši splátkových výdajů uvedl žalovaný na částku 5 000 Kč měsíčně a výši ostatních výdajů na částku 5 000 Kč měsíčně. Dále žalovaný uvedl, že je spoluvlastníkem nemovitosti, v níž bydlí, je ženatý a má dvě vyživovací povinnosti (prokázáno žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 17. 5. 2019). Žalovaný na tuto smlouvu čerpal částku 45 000 Kč, přičemž celkem zaplatil 55 630 Kč (prokázáno výpisem platební historie ze dne 31. 1. 2022). Žalobce uplatňuje vedle jistiny 27 374,5 Kč úroky a úroky z prodlení. Původní věřitel svou pohledávku za dlužníkem postoupil dne 28. 1. 2022 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy [číslo] – seznam pohledávek ze dne 28. 1. 2022). Tato skutečnost byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 30. 1. 2022 (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022, podacím lístkem ze dne 24. 2. 2022). Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 12. 5. 2022 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 12. 5. 2022, podacím lístkem ze dne 12. 5. 2022). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaný a původní věřitel (poskytovatel úvěru) uzavřeli 17. 5. 2019 smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z.; původní věřitel v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Z předložených listin vyplývá, že součástí smlouvy o zápůjčce jsou i všeobecné produktové podmínky, na něž bylo odkázáno (§ 1751 odst. 1 o. z.), přičemž – protože žalovaný je spotřebitel a uzavřená smlouva je smlouvou adhezní – uvedená doložka je platná, neboť žalovaný byl s jejím významem seznámen (§ 1799 o. z.), jak plyne zejména z čl. IV odst. 1, 2. (Závěrečná ustanovení) smlouvy. Vzniklý závazek je také kromě příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smlouvy o zápůjčce rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú. 7. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C -679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy. 8. K posouzení úvěruschopnosti žalobce sdělil, že tato byla zkoumána na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr, které byly přezkoumány podle předložených dokladů, jmenovitě pracovní smlouvy a výplatních pásek. Dále měl poskytovatel úvěru žalovaného lustrovat v insolvenčním rejstříku, s negativním výsledkem. 9. Na základě výše uvedeného má soud za to, že poskytovatel úvěru dostál své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Poskytovatel úvěru si ověřil příjmy žalovaného jak z pracovní smlouvy, tak z výplatních pásek, přičemž pravdivost tohoto přezkumu potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Výše výdajů žalovaného včetně splátkových byla na základě jím poskytnutých údajů stanovena na částku 10 000 Kč měsíčně. Poskytovatel úvěru sice výdaje žalovaného nijak neověřoval, nicméně s ohledem na výši čistého příjmu žalovaného (cca 35 000 Kč), skutečnost, že žalovaný bydlí tzv.„ ve vlastním“, tudíž výše jeho nákladů na bydlení bude nižší, je soud toho názoru, že přezkum proběhl v dostatečné míře, neboť žalovanému by zbývala dostatečná částka ke splácení úvěru i v případě započítání dvojnásobné výše nákladů, než z jaké vycházel poskytovatel úvěru. 10. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) 1 096 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 252 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 2 548 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a úče