14 C 45/2023-29 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 626 366 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného specifikovaný ve smlouvě, z toho částka 601 366 Kč byla použita na refinancování předchozích závazků žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit smluvnímu věřiteli jistinu spolu s úrokem 9,99 % ročně v měsíčních splátkách po 8 372 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, proto žalobce zesplatnil úvěr dopisem ke dni [datum]. Po zesplatnění žalovaný uhradil splátkami ze dne [datum], [datum] a [datum] částku 5 000 Kč, kterou žalobce započetl v částce 1 800 Kč na neuhrazené poplatky a v částce 3 200 Kč na zákonný úrok z prodlení ke dni [datum]. Žalobce požadoval zaplatit částku 632 273,11 Kč jakožto dlužnou jistinu, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 36 750,10 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 36 078,81 Kč, smluvní úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 632 273,11 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 632 273,11 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvy dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav: 5. Žalovaný a žalobce uzavřeli [datum] smlouvu o úvěru [číslo] sjednali výši úroku, výši pravidelných měsíčních splátek a další smluvní podmínky (prokázáno smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný na tuto smlouvu čerpal částku 626 366 Kč, doposud žalovaný uhradil celkem částku 51 859,8 Kč (prokázáno výpisem z úvěrového účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum], výpisem z úvěrového účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum], výpisem z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] ze dne [datum]). Protože žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, zesplatnil žalobce úvěr dopisem ke dni [datum] (prokázáno rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum]). Žalobce uplatňuje vedle jistiny 632 273,11 Kč smluvní úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu řádnou předžalobní upomínkou právního zástupce žalobce (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] vč. podacího archu). 6. Před poskytnutím úvěru žalobce prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet, když nahlédnutím do bankovního registru zjistil u žalovaného 3 existující úvěry s celkovou měsíční splátkou 8 761 Kč měsíčně (prokázáno dokumentem„ Posouzení úvěruschopnosti klienta“). Žalovaný měl za období září 2020 2021 průměrný čistý měsíční příjem 27 074,67 Kč, dílem ze zaměstnání (cca 18 000 Kč), dílem v podobě invalidního důchodu I. stupně (cca 8 500 Kč), neměl žádné mimořádné výdaje (prokázáno výpisy z účtu žalovaného za období září 2020 2021). V žádosti o úvěr žalovaný uvedl příjmy v celkové výši 26 643 Kč, životní výdaje v částce 1 500 Kč měsíčně, 0 Kč výdaje na bydlení (prokázáno žádostí o úvěr ze dne [datum]). 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaný a poskytovatel úvěru (žalobce) uzavřeli [datum] smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z.; žalobce v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek tak je kromě příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú. 8. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této smlouvy má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum], ve věci C -679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy. 9. K posouzení úvěruschopnosti žalobce sdělil, že vycházel především z údajů poskytnutých žalovaným. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl průměrný příjem ve výši 26 643 Kč měsíčně, žalobce z výpisů z účtu za posledních 6 měsíců před poskytnutím úvěru ověřil průměrný příjem v částce 27 074,67 Kč; pro účely posouzení úvěruschopnosti proto vycházel z částky nižší, tj. sdělené žalovaným. Žalobce dále z interního systému zjistil výši splátkových výdajů žalovaného v celkové výši 8 761 Kč měsíčně, z toho splátky ve výši 8 611 Kč měsíčně byly určeny na úvěry žalovaného u žalobce, které byly tímto nově poskytnutým úvěrem zkonsolidovány. Náklady na živobytí stanovil žalobce na základě svého ekonomického modelu na částku 8 099 Kč měsíčně, žádné mimořádné výdaje žalobce u žalovaného nezjistil. Po odečtení takto stanovených životních nákladů a nového splátkového zatížení žalovanému dle výpočtu žalobce měla zbývat měsíčně částka 10 022 Kč. Dále žalobce žalovaného prověřil v bankovním a nebankovním registru, z nichž nezjistil žádnou negativní informaci. 10. Na základě shora uvedeného má soud za to, že žalobce svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného splnil. Žalobce řádně ověřil příjmy žalovaného z žalobcem vedeného běžného účtu. Životní náklady žalovaného žalobce sice stanovil na základě statistického modelu, nicméně soud toto považuje s ohledem na skutečnost, když z účtu žalovaného nevyplývaly žádné mimořádné výdaje a žalovaný si na účtu držel vyrovnanou platební bilanci (včetně poskytnutého kontokorentu), za dostačující. Žalobce dále řádně zjistil splátkové výdaje žalovaného, přičemž celkové splátkové zatížení s ohledem na charakter poskytovaného úvěru coby konsolidačního takto pokleslo. Dle výpisů z účtu sice pravidelné výdaje žalovaného přesahovaly výši stanovenou žalobcem, nicméně žalobce počítal při výpočtu nové splátky i s poměrně štědrým zůstatkem z příjmů žalovaného, které mohl žalovaný na tyto výdaje použít, jednak žalovaný s ohledem na vyrovnanou bilanci na účtu byl zjevně schopen svou finanční situaci zvládat do té míry, že žalobci nic nenasvědčovalo, že žalovaný se dostane do prodlení se splácením; tím spíše za situace, když výše měsíčních splátek žalovaného měla poskytnutou konsolidací poklesnout. 11. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobce tak, jak byl žalobou uplatněn, je dán, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Úrok z prodlení soud přiznal žalobci v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, 142a odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) 25 292 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 10 860 Kč (§ 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 7 030,8 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 65 802,80 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).